Otec vlasti a Největší Čech v jedné osobě byl velice zbožný. Pokrmy, které dostával na stůl, tak musely být v souladu s křesťanským učením jeho doby. Ve 14. století se totiž věřilo, že hodnotnější, kvalitnější a zdravější ingredience jsou ty, jež jsou blíže k Bohu. Naopak nízké rostliny nebo dokonce kořeny, hlízy a bulvy, jsou blízko peklu, a tedy nehodnotné. V jídleníčku Karla IV. tak chyběla veškerá kořenová zelenina. Často si však pochutnával na drobném ptactvu, rybách a ovoci.
Historik a profesor Petr Čornej předpokládá, že se Karel IV. setkával se dvěma druhy kuchyně. Středoevropskou, která byla založena na sádle, pivu, červeném mase a zelí, a francouzskou, v níž dominoval olivový olej, bílé víno a bílé maso. „V tomto období tzv. masožravé Evropy se spotřeba červeného masa pohybovala kolem 80-120 kg na hlavu člověka z lepší vrstvy." To je o cca 50 kg méně, než zkonzumuje průměrný Čech dnes. Pokrmy tak byly k dnešním dietním doporučením na hony vzdálené.
Strava Karla IV.
Bohužel se nedochovaly záznamy o tom, jak se Otec vlasti stravoval mimo protokol. Víme však, že v běžný den měl doporučeno snídat jen lehce a během dne sníst jen jeden velký pokrm. Pravidelně také dodržoval půsty a jedl postní jídla. Na jeho dvoře se přísně kontrolovala čerstvost potravin. Jídla byla jednoduchá, nebyla přesolená, příliš sladká a překořeněná. Důvod byl prostý. V záplavě koření se dal snadno ukrýt jed.
Karel IV. miloval hony.
Podle vedoucího katedry hotelnictví Vysoké školy hotelové Petra Studničky patřily mezi Karlovy nejoblíbenější jídla husté masové polévky, ragú z dušeného masa, masové krokety, srnci, zajíci, kanci, divoké kachny, koroptve, veverky, prasečí ouška či ryby s mandlovou nádivkou.
Slavnostní jídleníček
Karel IV. často cestoval a mohl tak ochutnávat různé delikatesy. Výjimku netvořila ani hostina, kterou pořádal Karlův synovec a tehdejší francouzský král Karel V., 6. ledna 1378. Z ní se dochoval seznam všech chodů na oběd i na večeři.
První obědový chod zahrnoval polévku na německý způsob s mandlemi, zajíc na černo, malé paštiky a hovězí maso. Když těmto lakůdkám již nikdo nevěnoval pozornost, začal se podávat druhý chod. Ten se skládal z pečeně na více způsobů, žluté omáčky, mandlového mléka a placek plněných masem, sýry a ovocem. Mezichod byl kančí ocásek a pečená slepice. Nakonec hosty překvapila růžová polévka, housata a tuční kapouni se žampiony a drůbeží omáčkou, pšeničná kaše s vejci a zvěřina.
Když tato hostina skončila, mohli se hosté těšit na večeři. Ta byla skromnější. Jako první se podával slabý vývar z kančího masa, bílá polévka s vejci a králičí ragů. Dále si mohli vybrat z různých druhů pečínek, plněného pečiva, ryb a omáček. Hostina byla ukončena zelenými a žlutými palačinkami, sladkými koláčky a housátky v kořeněné omáčce. Milovníci dezertů si mohli dopřát slazené hrušky, jablka a další pamlsky.
Lahodné víno
Dobré jídlo bylo nutné zapít kvalitním vínem. To měl Karel IV. velmi rád. Číšníci rozlévali nápoje z Provence, z Grenache a z Kypru. Převažovala vína suchá a kyselejší. O těch byli lidé přesvědčení, že jsou Bohu milejší, než sladký nebo polosuchý mok.
Zdroj:
www.idnes.cz, www.cr2030.cz, www.blesk.cz, www.radiozurnal.rozhlas.cz
