Odhadnete, které druhy by ovládly planetu, kdyby lidstvo vymřelo? Je to velmi překvapivé

Lenka Bělská | 27. 11. 2022

Už před téměř dvaceti lety varoval britský astronom Martin Rees před tím, že lidstvo má pouhou 50 % šanci, že přežije rok 2100. Naši existenci ohrožuje vyčerpání přírodních zdrojů, znečištění planety, přelidnění, změna klimatu, ale i biologický terorismus a molekulární nanotechnologie.

Podle vědců nás zahubí právě katastrofy, které způsobíme sami. I bez nás však bude život pokračovat dál. A zcela jistě se vyvine další druh, jenž převezme pomyslné žezlo a ovládne Zemi podobně jako Homo sapiens. 

Zdroj: Youtube

Mezi žhavé kandidáty na nové „pány tvorstva" patří naši nejbližší příbuzní - primáti. Stejně jako my se mohou pyšnit protilehlým palcem, díky němuž jsou schopni vyrábět nástroje a manipulovat s předměty. Postupem času by tak mohli měnit své prostředí. Odborníci si ale myslí, že jakákoli katastrofa, dostatečně silná na to, aby vyhladila lidi, pravděpodobně vyhubí i nehetnatce. Tento fakt poskytuje prostor pro další uchazeče na příští vládce planety.

Příští vládci planety 

Navzdory svému vzhledu patří ptáci mezi nejinteligentnější druhy zvířecí říše. Vrány a havrani dokáží najít a používat různé pomůcky. Trénovaní afričtí papoušci šedí jsou schopni se naučit více než sto slov, pochopit jednoduchou matematiku a dokonce i pojem nula. Tito teplokrevní obratlovci navíc vytváří komunity a staví společná hnízdiště.

V jezeře na Aljašce místní vídají nebezpečné monstrum. Vědci už tuší, co by netvor mohl být zač
Magazín

V jezeře na Aljašce místní vídají nebezpečné monstrum. Vědci už tuší, co by netvor mohl být zač

Existuje však další skupina zvířat, která předčí ptačí důvtip, a tou jsou hlavonožci. Chobotnice se umí naučit rozlišovat mezi skutečnými a virtuálními objekty, zvelebují své domovy a shlukují se do komunit, v nichž si vzájemně pomáhají. Díky osmi chapadlům nepotřebují při manipulaci s předměty protilehlý palec. 

Jak by dnes žili neandertálci, kdyby je lidé nevyvraždili. Byli by na tom o dost lépe než my
Magazín

Jak by dnes žili neandertálci, kdyby je lidé nevyvraždili. Byli by na tom o dost lépe než my

Problémem ale je, že tento druh by se životu na souši přizpůsobil jen těžko. Chobotnice a její příbuzní disponují krvinkami na bází mědi a ne železa. Ty na sebe vážou kyslík mnohem pomaleji. Z toho důvodu potřebují žít v prostředí, jež je tímto prvkem nasycené.

Planeta mikroživočichů

Mezi další kandidáty patří také zástupci hmyzí říše. Švábi dokáží přežít obrovské dávky radiace a množí se děsivou rychlostí. Mravenci a termiti umí pěstovat houby a komunikovat mezi sebou na velké vzdálenosti pomocí vibrací. Jejich organizovaná společnost fascinuje vědce napříč obory. Zároveň jsou všudypřítomní.

Na světe ale existuje ještě jiný druh, který naši planetu ovládá doslova „ze zákulisí". Je jím bakterie Wolbachia. Tento parazitický organismus žije v buňkách dvou třetin veškerého hmyzu a členovců. Svého hostitele dokáží donutit, aby spontánně změnil pohlaví ze samce na samici, čímž se zvyšuje jejich šance na šíření. Umí modifikovat geny a spouštět evoluční mutace. Jako skrytý Big brother tak po staletí ovládají evoluční osud milionů tvorů. 

Zdroj:

www.toptenz.net, www.livescience.com, www.national-geographic.cz

Tagy Big Brother Martin Rees Země