Kurděje v době Kryštofa Kolumba
Dnes se to zdá až neuvěřitelné, že něco takového jako deficit vitamínu C způsobilo doslova katastrofu, a to nejen během dlouhých plaveb námořníků, ale také v osídlených končinách, kde se noví obyvatelé zdráhali ochutnat neznámé ovoce i zeleninu.
Co dnes ví každé dítě, nebylo v povědomí ani Kryštofa Kolumba. Výskyt vitamínu C v potravinách rostlinného původu byl potvrzen až bádáním v roce 1928. Držitel Nobelovy ceny Albert Szent-Györgyi sice dokázal, že je tento vitamín v rostlinách až na začátku 20. století, ale o kurdějích a jejich souvislosti s konzumovanými potravinami se vědělo už před 5000 lety. Číňané používali k léčbě kurdějí klíčená semena a námořními obchodními stezkami proslavení Féničané konzumovali na palubě klíčené rostliny právě jako ochranu proti smrtelnému onemocnění. I Féničané si byli vědomi hrozby už stovky let před tím, než se vůbec Kolumbus narodil.
Kurdějemi trpěli hlavně námořníci
Kurděje jsou často popisovány jako onemocnění dásní, ale to vskutku není vše. Krvácivost dásní je jen jedním z typických symptomů. Tělo nemocného trpí poruchou krvetvorby, a především krvácením pod kůži, do svalů či pod nehty. Krvácivost se nevyhýbá ani vnitřním orgánům, a proto je celkový stav nemocného velmi ubohý. Námořníkům vypadávaly zuby a trpěli bolestmi končetin. Byli vyčerpaní a malátní nejen plavbou, ale i nemocí. A jejich slabost gradovala až k depresi. Umírali. Od dob Kolumba až do začátku 19. století zemřely na kurděje více než dva miliony námořníků!
Kryštof Kolumbus
Kurděje na palubě Kolumbovy výpravy
Chudí lidé v zimě, stejně tak jako námořníci během dlouhých plaveb, trpěli v minulosti nedostatkem vitamínu C, jelikož neměli možnost konzumovat ovoce a zeleninu. Kolumbova objevitelská plavba trvala 2 měsíce, na což nebyl připraven.
Dnes již víme, že Kolumbus ani nikdo další nepochyboval o kulatosti Země. Netušil však, že jej uprostřed oceánu čeká pro něj zcela nový kontinent. Navíc špatně propočítal i vzdálenost. Objevitelská plavba byla proto mnohem delší, než plánoval. Nejenže neměl dostatek zásob, ale také chyběly potraviny bohaté na vitamín C.
Při druhé plavbě, kdy do Nového světa převezl prvních 1500 osadníků, už sice věděl o délce a náročnosti plavby, ale ani tehdy nebyla strava na lodích jiná. Solené maso, uzeniny a sušené obiloviny daly námořníkům i cestujícím přežít, ale jen teoreticky.
Ani Kolumbova druhá výprava kurdějím neunikla
Kurděje sužovaly veškerou posádku i pasažéry. Vědci a historici se doposud domnívali, že obyvatelé první kolonie La Isabela v dnešní Dominikánské republice podlehli jiným chorobám. Kolonie totiž neměla dlouhého trvání. Odborníci předpokládali, že osadníky decimovala vážná onemocnění jako neštovice, chřipka, syfilis, tuberkulóza či malárie.
Nový výzkum na nalezených pozůstatcích však prokázal, že kurdějemi trpěla většina obyvatel. Odborníci z mexické Universidad Autonoma de Yucatán přišli na to, že 20 z 27 zkoumaných kosterních pozůstatků neslo známky prodělané nemoci. Z dochovaných zápisů víme, že kolonii postihly zmíněné nemoci a obyvatelé ostrova nakonec do jednoho podlehli. Dnes je však jasné, že zásadní roli hrály právě kurděje. Ti, kteří nepodlehli nemoci hned, doplatili na oslabení organismu, který už nezvládl s další chorobu bojovat.
Podívejte se krátké video v angličtině o Kolumbově prvním kontaktu s původním obyvatelstvem Ameriky.
Zdroje: www.ancient-origins.net, cs.wikipedia.org
