Už v dětství Lina doma poslouchala chvalozpěvy na NSDAP a nacismus. Není divu, že k němu pak celý život silně inklinovala. Původně se chtěla stát učitelkou, avšak ples, který se konal v prosinci 1930, úplně změnil její plány. Náhoda tomu chtěla, že se na něm seznámila se svým budoucím manželem Reinhardem Heydrichem. Vysoký, plavovlasý muž ji okouzlil na první pohled. Imponovala ji hlavně jeho cílevědomost. V té době byl Reinhard členem německého vojenského námořnictva a odvaha mu rozhodně nechyběla. Již čtvrtý den od jejich seznámení požádal Linu o ruku.
Krátce po zásnubách byl Heydrich z řad vojenského námořnictva propuštěn. Důvodem byla milostná aféra s dcerou kielského rejdaře. K dítěti, které čekala, se nechtěl znát. Navzdory této avantýře, se Lina postarala o to, aby její snoubenec získal perspektivní práci a vhodné společenské postavení. Domluvila mu schůzku s Heinrichem Himmlerem a protlačila ho do funkce SS-Gruppenführera se solidním měsíčním platem.
Ke svatbě nakonec málem nedošlo, a to kvůli skandálu ohledně Heydrichova původu. Lina prokázala bezchybnou šlechtickou linii, nacistický důstojník už tak lehce neprošel. Zjistilo se totiž, že jeho otec, Bruno Heydrich se narodil s typicky židovským příjmením Süss. Zatvrzelá nacistka Lina byla šokovaná.
Nakonec se však ukázalo, že šlo o nedorozumění a snoubencův původ je v pořádku. Novomanželský pár se zamlouval i samotnému Hitlerovi. Z manželství vzešly čtyři děti. Heydrichovi působili jako šťastný pár. Rádi spolu probírali konečné řešení židovské otázky a oba hýřili nápady, jak se těchto nacisty nenáviděných lidí efektivně zbavit.
Po nějaké době ale Linu přestala častá manželova nepřítomnost bavit. Našla si milence, a to rovnou Reinhardova podřízeného, hezouna celé SS Waltera Schellenberga. Heydrich se o poměru své ženy dozvěděl, ale se situací se smířil. Když se v roce 1941 stal zastupujícím říšským protektorem pro Protektorát Čechy a Morava, nastěhoval se se svou manželkou a dětmi na Pražský hrad. Později však dali přednost pobytu na zámku v Panenských Břežanech.
Heydrich v Čechách vyhlásil stanné právo a zřídil zvláštní soudy, které vynášely jeden rozsudek smrti za druhým. Lina ale věřila, že její manžel dělá pro Čechy jen to nejlepší.
Rodinná idylka skončila 27. května 1942, kdy byl na říšského protektora spáchán atentát. Ustaraná Lina jezdila za manželem do nemocnice každý den. Reinhard však po osmi dnech zemřel. Hluboce ji to zasáhlo. Pohřbu svého manžela se účastnit nemohla, jelikož ji za několik dní čekal porod jejich čtvrtého dítěte. Další rána ji potkala o více než rok později. Prvorozený syn Klaus zemřel v deseti letech, když na kole vjel pod nákladní vůz. Paradoxem bylo, že ho po nehodě jako první ošetřoval židovský lékař a hrob na zahradě mu taktéž kopali židovští vězni. Nakonec se ale fanatická nacistka rozhodla pohřbít syna do hrobu, který připravili němečtí vojáci.
Konec života Liny byl nuzný. Musela se uchýlit k rodičům. Jelikož byla v Československu hledanou osobou, nemohla získat žádnou seriózní práci. Živila se prodejem věcí na černém trhu. Zemřela v srpnu 1985. Až do konce života byla zatvrzelou nacistkou. Na svůj bývalý domov v Čechách ráda vzpomínala. Tvrdila, že kdyby zámek znovu navštívila, „každého by vlastnoručně objala.“ Těžko říct, jak by se kariéra Reinharda Heydricha vyvíjela, kdyby nepotkal tak ctižádostivou nacistku Linu.
