Zdroj: Profimedia
Vědci prosvítili egyptskou mumii tomografem. V hlavě objevili předmět, který je upřímně rozesmál
Od poloviny 19. století byl Egypt svědkem rozsáhlých vykopávek. Vedly k odkrytí tisíců mumifikovaných těl. Když je vědci chtěli studovat, nastal problém. Ukázalo se, že když pozůstatky rozbalí, nenávratně je zničí. Většina nálezů tak byla uložena do depozitu, kde čekala na technologický zázrak.
Starověké egyptské mumie představují mimořádnou příležitost odhalit tajemství o tom, jak lidé před více než 4 tisíci lety žili, čemu věřili, čím se živili a na co umírali. Odborníci se proto již od počátku svého výzkumu snažili najít kompromis mezi pitvou a méně invazivními metodami.
Už krátce po svém objevení v roce 1895 se začalo využívat rentgenové záření. Dokázalo rozlišit kosti, husté balzamovací masti, šperky a amulety. Překrývání dvourozměrného filmu s trojrozměrným objektem ale znehodnocovalo celkový obraz. Až s nástupem počítačové tomografie, která dokáže sestavit kompletní 3D model těla, nastala v egyptologii pravá revoluce.
Tomograf a mumie
„CT sken funguje jako virtuální pitva,” vysvětluje John Taylor, kurátor z Britského muzea. „Můžeme jím udělat jakýsi průlet samotným sarkofágem i tělem zemřelého a rekonstruovat jeho život a často i příčinu smrti.”
Odborníci pomocí CT vyšetření dokáží odhalit pohlaví jedince, jeho vzhled, kolika let se dožil, i nemoci, kterými trpěl. Zda měl například kožní problémy, kazy v zubech a v jaké kondici byl jeho kardiovaskulární systém. Přístroj zároveň dokáže prozradit, jak pravděpodobně vypadal postup mumifikace.
Někdy tak skenování odkryje nedbalou práci samotných balzamovačů, jako to bylo v případě mumie neznámého muže z Théb, jenž zemřel asi kolem roku 600 př. n. l. V jeho lebce byla nalezená zlomená dřevěná nebo rákosová špachtle na vybírání mozku a zbytek orgánu.
Proces balzamování
„Balzamovači byli kvalifikovaní pracovníci. Často to byli kněží se znalostmi anatomie,” říká John Taylor. Celý proces trval několik týdnů. Od umytí, po pitvu, vysoušení, pomazání vzácnými oleji, vyplnění těla pilinami a zabalení do plátna.
„Nebyla to lehká a příjemná práce. Ani se nedivím, že zbytek mozku a špachtli v těle nechali. Nečekali, že ji po více než 2600 letech najdeme,” směje se vědec.
Zdroje: www.dailymail.co.uk, www.frontiersin.org
