Poprvé se americké lékařské úřady s náhlými úmrtími setkali v 80. letech 20. století. Týkaly se především mladých mužských uprchlíků z jihovýchodní Asie. Každý rok takto zemřela minimálně stovka migrantů. Lékaři tuto neznámou nemoc začali nazývat „syndrom asijského úmrtí“ a později „syndrom náhlého neočekávaného nočního úmrtí“.
Nechápali, čemu čelí. „Oběti měly mnoho společného," říká docent patologie na Chicagské univerzitě Cook Kirschner. „V první řadě byly na první pohled zcela zdravé, neměly žádné problémy. Průměrný věk byl 33 let a pitvy odhalily, že zemřely na zástavu srdce."
Smrt z noční můry
Podle lékaře to bylo podezřelé. Asiati obecně, díky jejich nízkotučné stravě, běžnými srdečními onemocněními a poruchami netrpí. Podrobná vyšetření srdcí ale ukázala něco zvláštního.
„Zkoumal jsem 18 orgánů. Každý byl mírně zvětšený. Sedmnáct z nich vykazovalo defekty ve svých převodních systémech, což jsou vlákna, která přenášejí elektronické impulsy z mozku," vysvětluje doktor Friedrich Eckner z University of Illinois College of Medicine. „Vlákna byla roztřepená a zkroucená. Vypadala jako by srdce zkratovala."
Systematičtější pohled na úmrtí se uskutečnil v roce 1987. Studie, publikovaná v American Journal of Public Health (Zdroj: www.ncbi.nlm.nih.gov), zkoumala náhlou smrt v uprchlických táborech v USA. Lékaři zjistili, že syndrom se nejčastěji objevil u asijské populace z Laosu, Kambodži, Vietnamu, Filipín a Japonska.
Zástava srdce ze stresu
V mnoha případech byly zjištěny předchozí případy poruch spánku, epilepsie nebo podobné případy tohoto úmrtí v rodinách. „K většině tragédií došlo během prvních dvou let poté, co uprchlíci dorazili do nové země. Stres tedy mohl hrát velice významnou roli," říká Kirschner.
Syndrom náhlého úmrtí dospělých se však nevyhýbá žádné rase ani pohlaví. Lidé pod čtyřicet let by měli dávat pozor na varovné signály, jako je omdlévání během cvičení, velkého vzrušení nebo leknutí. „Stále netušíme, co nemoc způsobuje. Pravděpodobně se jedná o genetickou vadu. Pokud tedy váš příbuzný zemřel nevysvětlitelně a náhle, raději navštivte kardiologa," doporučuje lékařka a výzkumnice Dr. Elizabeth Paratz z Melbourn Baker Heart and Diabetes Institute. „Je také důležité, aby se vaše rodina naučila základům první pomoci."
Zdroj:
