Za všechno může tzv. antivesmír. Tedy zrcadlový dvojník našeho kosmu, v němž čas běží dozadu. Vznikl v době velkého třesku. „Představte si gumovou kuličku. Ta se odrazí od země a vyskočí vzhůru. Takto si nyní představujeme zrod vesmíru. Vidíme jen směr nahoru. Kam se poděl ten první hod?" spekulují vědci v článku publikovaném časopise Annals of Physic. (Zdroj: www.arxiv.org)
Právě teoretický pohyb dolů má představovat antivesmír běžící paralelně s naším, ale zpět v čase. Model zároveň odstraňuje potřebu tzv. inflace, tedy časového období, ve kterém se kosmos exponenciálně rozpínal. Místo toho byl velký třesk menší a symetričtější, než jsme si doposud mysleli.
Antivesmír
Tento zrcadlový prostor by mohl zároveň vysvětlit i přítomnost temné hmoty. Hypotetické látky, jež neemituje elektromagnetické záření. Proto ji nikdo nikdy neviděl. Rozeznat ji lze jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty. Podle posledních odhadů tvoří kolem 23 % materiálu vesmíru.
Nikdo netušil, čím by mohla být tvořena. Kanadští vědci ale přišli s hypotézou, že by se mohla skládat z neutrin. Neutrina jsou nejrozšířenější elementární částice v kosmu. Jsou lehčí než elektron, proton a neutron. Vznikla v prvních sekundách velkého třesku a stále je produkují hvězdy v důsledku termojaderných procesů.
Výsledné částice jsou však bez výjimky levotočivé. Zajímavostí je, že jsou při fyzikálních experimentech téměř nedetekovatelné a se zbytkem vesmíru interagují prostřednictvím gravitace. Podobně jako temná hmota.
Paralelní vesmír plný neutrin
Jelikož ale všechny ostatní částice mají rotaci doleva i doprava, hypotetická látka v antivesmíru by se musela skládat z pravotočivých neutrin. Byl by tak splněn zákon CPT symetrie, jenž říká, že náboj, sekvence pohybů a čas jsou souměrné. Ten doposud v kosmu neplatil.
Pokud by existoval paralelní vesmír, který by byl zrcadlově obrácený, měl by opačné náboje a čas by běžel pozadu. Kosmos by se stal konečně symetrickým.
Zdroj:
www.fmph.uniba.sk, www.popularmechanics.com, www.timesnownews.com
