Iva Janžurová je v domácí kinematografii zvláštním fenoménem. Za studií na DAMU jí kdosi naznačil, že na herečku není dost hezká. Později málem nedostala roli Štěpy v dramatu Petrolejové lampy, protože tvůrcům připadala pro tuto postavu hezká až příliš. Zdálo by se tedy, že se typově nehodila do rolí svůdných krasavic ani ošklivek. A přesto byla během celé své dlouhé kariéry doslova na roztrhání.
Její popularita byla tak obrovská, že si mohla role dokonce vybírat. Kdysi odmítla úlohu Květušky v komedii Adéla ještě nevečeřela, protože jí připadalo, že její postavě něco chybí, jako by nebyla dokončená. "Moc jsem chtěla, aby to dopsali, ale scénář už byl schválený a nešlo do něj sahat," vzpomínala po letech Janžurová.
Režisér Oldřich Lipský tedy Květušku svěřil Nadě Konvalinkové, nicméně názor Janžurové respektoval a na herečku nezanevřel. Zanedlouho ji oslovil s další rolí.
Když však Janžurová o mnoho let později odmítla roli maminky Jindřišky Krausové v Pelíšcích, se zlou se potázala. Režisér Hřebejk se urazil a k další spolupráci už herečku nikdy nepřizval. "Říkala jsem jim, aby ten scénář přepsali, že nechci umřít v první třetině filmu," vysvětlila Janžurová. Smrtí jedné z hlavních postav podle ní tvůrci odbočili od komediálního žánru a naplnili jen jakési paradigma, že v každém snímku musí někdo zemřít, aby se publikum dojalo k slzám.
Ona sama se však prý na Hřebejka nezlobí. "Dělám si z toho legraci," přiznala úspěšná herečka.
