Při hledání kovů narazil farmář Håkan Linder na podivnou jehlu. Myslel si, že je vyrobena z cínu, a předmět považoval za bezcenný. Nakonec se ale ukázalo, že jehla je jen součástí velkého pokladu. Na ten si ale ještě musela chvíli počkat.
Ostrov pokladů Vikingů
Gotland je švédský ostrov východně od Stockholmu, který je velmi významným archeologickým nalezištěm. Archeologové zde kopou již od doby, kdy se na Gotlandu hojně nacházelo zlato a stříbro. Celkem bylo v oblasti nalezeno více než 700 vikinských pokladů, celkem více než 15 tun drahých kovů, i odtud má ostrov své jméno.
Lindner netušil, že i jeho jméno bude zapsáno do seznamu těch, kdo zde našli obrovský poklad. Když vzal nalezenou jehlu k odborníkům, potvrdili mu, že ji může vyhodit jako bezcenný odpad. On je ale neposlechl a doma jehlu vložil do krabičky. Rozhodl se nechat si ji na památku. A to se mu později vyplatilo.
Jehla jako stopa k pokladu
Byla to další náhoda, že se archeolog Majvor Östergren o jehle dozvěděl a rozhodl se dále místo nálezu prozkoumat, což bylo i jeho úkolem: zkoumat stará naleziště. Na Linderovo pole se tak vydal tým detektorářů kovů a jali se zkoumat místo, kde farmář našel stříbrnou jehlu. Když detektor začal pípat, začali kopat a našli několik arabských mincí z doby vikinské. Mezi nimi ale byly i další stříbrné artefakty, které byly součástí ohromujícího vikingského pokladu, který obsahoval řadu vzácných předmětů včetně mincí, šperků a stříbrných artefaktů. Nakonec dokonce hledači objevili poklady dva, jen 50 metrů od sebe.
Jeden obsahoval 100 mincí a šperky. Vědci dokonce objevili prsten ke stříbrné jehle. Po 40 letech! Později výzkum ukázal, že jehla a prsten s největší pravděpodobností patřily k části mužského vikingského obleku.
Linder byl nálezem nadšen a dnes můžeme celý poklad najít v muzeu. A to jen díky jehlici, kterou si Håkan Linder rozhodl ponechat.
Stříbrná jehla byla označena za odpad
Na první pohled se stříbrná jehlice jevila jako malý, nenápadný předmět. Byla dlouhá jen asi tři palce a měla jednoduchý, kuželovitý tvar. Jehla byla vyrobena z jediného kusu stříbra, které bylo pečlivě vytvarováno a vyleštěno, aby vytvořilo hladký, bezešvý povrch.
Jehla byla tak dobře zpracovaná, že se zdálo, že ji vyrobil zručný kovotepec za použití pokročilých technik. Odborníky však mátla skutečnost, že jehla byla pohřbena spolu se sbírkou dalších předmětů, které byly mnohem cennější a zdobenější. Spekulovali, že jehla mohla být používána k praktickým účelům, jako je šití nebo vyšívání, a proto nebyla považována za tak důležitou jako ostatní předměty v pokladu.
Na největší vikinské objevy se podívejte zde na videu:
Další poklady stále čekají pod záhony květin
Největší poklad, který byl kdy v Gotlandu nalezen, se našel nahoře ve Spillings v severní části Gotlandu. Jeho součástí bylo více než 40 000 starých arabských a byzantských mincí o celkové váze 75 kilogramů čistého stříbra.
Na místě vykopávky probíhají dodnes a předpokládá se, že se v Gotlandu nacházel důležitý vikinský přístav. Každý nalezený artefakt dává nahlédnout do minulosti, přičemž archeologové myslí, že velká část teprve na odhalení čeká. Nenápadný baltský ostrov se jeví jako Eldorádo, které stále přitahuje hledače pokladů. I proto je zde aktivita regulována a neoprávněný pokus o kopání pokladu je postihován.
Zdroje: www.ancientpages.com, www.britannica.com, en.wikipedia.org/wiki/Spillings_Hoard
