Zdroj: Profimedia
Muž slavil šedesátiny procházkou s detektorem kovů. Našel poklad z doby Vikingů, který přepsal dějiny
Hromada vikinských šperků objevených amatérským hledačem pokladů na farmářském poli. Muž, který slavil šedesátiny procházkou s detektorem kovů, neměl tušení, co objeví. Našel obří poklad z doby Vikingů, jenž přepsal dějiny.
www.messagetoeagle.com, www.oxfordmail.co.uk, www.bbc.com
Oslava šedesátin ve velkém stylu
Hromadu vikinských šperků i velké množství saských mincí objevil šedesátiletý amatérský hledač James Mather uprostřed farmářského pole. Nalezený poklad znovu oživil vzpomínky na anglického krále Alfréda Velikého.
Mather objevil poklad poblíž Watlingtonu, zhruba 64 km západně od Londýna. Sám pak svůj nález nazval "snem každého detektoráře". Nalezený poklad náleží vládě.
Ani jeho nálezce však nepřijde zkrátka. Patří mu odměna ve výši tržní hodnoty nálezu. Watlingtonský poklad, jak se nález nazývá, je sbírkou stříbrných pásů, slitků a téměř 200 mincí. Je výjimečný tím, že všechny artefakty pochází z dob vlády Alfréda Velikého, vládce anglosaského království Wessex. Alfréd Veliký se v 19. století proslavil bitvou s "velkou pohanskou armádou" vikinských nájezdníků.
Poklad z doby Vikingů
Alfréd Veliký je známý jako panovník, díky kterému vznikla sjednocená Anglie. Ačkoliv byly nalezené mince ražené právě za jeho vlády, některé z nich nesou jméno nepříliš známého krále Ceolwulfa II. z Mercie, jenž vládl království sousedícího s Wessexem.
Pro více informací se podívejte na toto video:
„Ceolwulf je v anglosaských dějinách málo známý. To málo, co o něm víme, vzniklo na Alfrédově dvoře a vykresluje Ceolwulfa jako loutku Vikingů," uvedl Gareth Williams, kurátor mincí v muzeu.
Williams řekl, že poklad obsahuje mince, na nichž jsou vedle sebe vyobrazeni dva římští císaři. Platný důkaz, že králové byli spojenci proti Skandinávcům. Ceolwulf byl však "vymazán z historie" stále mocnějším Alfrédem.
Nalezený poklad se stal součástí programu Portable Antiquities Scheme. Jedná se o vládou financovaný projekt, který vybízí veřejnost, aby hlásila případné archeologické nálezy, jež jsou kulturním dědictvím dané země.
Archeologové po objevení nálezu Jamesem Matherem vykopali zbytek pokladu spolu s okolní jílovitou půdou a následně ho zabalený do potravinářské fólie převezli do Bristkého muzea. „Dorazil sem a vypadal jako mastný hliněný haggis," uvedla Pippa Pearceová, konzervátorka Britského muzea a dodala: „Pracuji v Britském muzeu 42 let a někdy je škoda brát plat," řekla Pearceová. „Na tomto pokladu byla radost pracovat."
