Vědci ví, jak vymřeli lidé z Velikonočního ostrova. Za tragédií stála maličkost

Vědci zjistili, jak vymřeli obyvatelé Velikonočního ostrova

Vědci zjistili, jak vymřeli obyvatelé Velikonočního ostrova

Foto: Profimedia.cz

Rapa Nui se proslavil díky svým obřím sochám, které byly dlouhou dobu opředeny tajemstvím. Stejně tak civilizace, jež je vytvořila. Ta totiž měla zmizet neznámo kam. Proč vymřeli obyvatelé Velikonočního ostrova?

Psal se rok 900 n. l. a až 400 lidí z ostrovů Maroe-Orega a Maroe-Tohio přirazilo své kánoe k břehům nevelkého, ale na zeleň a zvířata bohatého ostrova, nacházejícího se uprostřed blankytně modrého oceánu.

Lesy byly plné vysokých palem poskytující nejen dřevo, ale také ořechy a sladký sirup. Půda sopečného původu byla úrodná, v moři plavaly ryby a delfíni. První ostrované si na nový domov rychle zvykli. Chovali přivezená prasata a kuřata. Pěstovali sladké brambory, jamy, taro, banány, cukrovou třtinu, toromiro, ibišek, maute a jiné plodiny. Obživa byla snadná, průměrné roční teploty pohybující se kolem 21 °C více než příjemné.

Velké kamenné sochy neboli moai, kterými se Velikonoční ostrov proslavil, byly zhotoveny mezi lety 1250 -1500 našeho letopočtuRapa Nui se proslavil díky svým obřím sochám, které byly dlouhou dobu opředeny tajemstvímZdroj: Shutterstock

Obyvatelé se rozdělili do 10 klanů a žili v 16 osadách. V čele komunity stál náčelník. Každý kmen měl kněze, bojovníky, zemědělce a služebníky. Život plynul pohodovým tempem a byl dostatek času i na provozování rituálů a stavění platforem „ahu", jež sloužily k pohřbům a uctívání předků. Na těchto plochách pak byly vztyčovány kamenné sochy „moai".

Krysy

Polynésané byli zkušenými mořeplavci. Jak se ale sbalit a co jíst na několikaměsíční objevitelské cestě skrze Tichý oceán? Nekonečným zdrojem obživy se staly krysy. Ty samy potřebují jen málo, přitom se rychle množí. Nový domov tak nenašli jen kolonizátoři, ale také drobní hlodavci.

Tajemní lidé ze Sahary.

Tajemní lidé ze Sahary. Vyspělá civilizace zanechala zvláštní malby a zmizela

Palmy Jubaea byly používané především na stavbu domů, rituálních center, kánoí nebo k přepravě obřích soch. Denně padaly k zemi desítky stromů a nové nerostly. Krysy se postaraly o to, aby ořechy nevyklíčily. Nešetrné odlesňování a nenasytnost zvířat tak vedlo k ekologické katastrofě. Úrodná půda se sesouvala, nebylo z čeho stavět a na čem vařit. Pitná voda vysychala. Lidé tak začali bydlet v jeskynních a v kamenných chýších, které si zabudovali do svahů. Následně přišel hladomor, nevraživost mezi kmeny, a nakonec i kanibalismus.

Když o více než 120 let později dorazili na ostrov Holanďané, byla krize již zažehnána. Kontakt s námořníky však zahubil více než 60 zbývajících obyvatel. A nemoci se šířily dál.

Ringheiligtum Pömmelte

Hrozivý nález v německém Stonehenge: Ženy a děti byly pohřbeny zaživa

Proč vymřeli obyvatelé Velikonočního ostrova?

„Vědci předpokládali, že za vyhynutí ostrovanů mohlo právě zničení životního prostředí. Další názor hovořil o tom, že obyvatele vyhubily choroby přivezené Evropany. Náš výzkum však napovídá, že pravda je někde uprostřed," říká Oliver Chadwick, profesor katedry geografie a enviromentálních studií na Univerzitě v Santa Barbaře.

Archeologové analyzovali více než 400 nástrojů vyrobených z obsidiánu a vločky ze sopečného skla, které se našly na třech obhospodařovaných místech. Analýzy zjistily, že lidé půdu obdělávali přibližně od roku 1200. Zemědělská činnost pokračovala i po příchodu Evropanů.

Zdroj: Youtube

Závěry studie tak naznačují, že lidé se snažili na ekologickou katastrofu logicky reagovat a udržet svou kulturu životaschopnou. Kolaps civilizace nastal až počátkem 60. let 19. století, kdy bylo z ostrova odvedeno více než tisíc místních do otroctví. Koncem 70. let 19. století se tak počet ostrovanů pohyboval kolem čísla sto. „Zánik Rapanuiů způsobila genocida, nikoli ekocida," píše archeolog, antropolog a vědec Terry L. Hunt.

Zdroje: www.americanscientist.orgwww.national-geographic.cz