Vědci rozluštili záhadu Stonehenge. Nejsou magické, měly praktický význam

Johana Dahlová | 10. 3. 2022

Jsme snílci a naše touha po záhadách a mystice se prolíná vším s čím se setkáme. Také britský Stonehenge je opředen mnohými teoriemi. K čemu sloužil? Byl obětištěm, prací mimozemšťanů nebo něčím tak „obyčejným“ jako sluneční kalendář?

Stonehenge jako kalendář

O tom, že Stonehenge souvisí s polohou slunce, se ví už dávno. Umístění megalitů však nebylo přesně objasněno a odborníci tápali také po dalších souvislostech. Archeolog Timothy Darvill z Bournemouth University ve Velké Británii se domnívá, že našel konečné řešení prastaré hádanky. Podle profesora Darvilla jde o kalendář, jehož původní schéma může pocházet z Blízkého východu či severu Afriky.

Jde o sluneční kalendář založený na roce trvajícím 365,25 dne, a i s přestupnými dny si věděl rady. Ačkoli profesor nevylučuje, že obyvatelé Britských ostrovů mohli uspořádání kamenů odvodit sami, předpokládá, že se inspirovali existujícím slunečním kalendářem třeba ze starého Egypta.

Schéma slunečního kalendáře ve Stonehenge

Kameny byly postaveny mezi lety 2620 a 2480 př.n.l . Umístění kamenů na místo ve stejnou dobu svědčí o tom, že kameny společně tvořili kompaktní celek, který měl dávat smysl. Profesor Darvill popisuje sluneční kalendář v Stonehenge jako prostor rozdělený třiceti kameny, které jsou dny v měsíci. Měsíc byl rozdělen na tři díly čili týdny po deseti dnech.

Pokud bylo měsíců dvanáct a dnů v měsíci třicet, pak právě pět dnů v kalendáři chybělo. Kameny blízko středu, které jsou překlenuty a připomínají bránu, se nazývají trility a plní v kalendáři právě funkci těchto pěti dnů. Čtyři nejmenší kameny v samotném centru monumentu znázorňovaly čtvrt dne, respektive oněch 0,25 v každém roce.

Stonehenge je zároveň symetrický a přehledný. To dokládá i umístění na ose, která začíná přesně v místě, kde slunce vychází o letním slunovratu a na opačné straně, kde zapadá během slunovratu zimního.

Nejen kalendář, ale i životem tepající místo setkání

Profesor Darvill si všiml, že rozmístění kamenů ve Stonehenge je docela podobné kruhovému kalendáři, který se používal ve starověkém Egyptě. Podle něj je možné, že mezi oběma kulturami došlo k výměně znalostí. Předpokládá také, že Stonehenge bylo místo setkání a těšilo se živému ruchu.

Podívejte se na krátké video v angličtině vysvětlující objev profesora Darvilla.