Zdroj: Profimedia
Toto divné monstrum s nohama je přímým předchůdcem člověka. Ošklivějšího tvora jste neviděli
„Je to jako loupat cibuli,“ říká anatom N. Shubin. „Odkrývá se vrstva za vrstvou. U lidí je první vrstva historie primátů, druhá savců a tak dále a tak dále, až se dostanete k prvotním buněčným mechanismům…“ Sloupnout jednu vrstvičku se podařilo až s nálezem fosilie zvláštního tvora.
Ne neznámý
Vznik a vývoj života na Zemi jsou teorie poměrně zmapované. Dle mnoha výzkumů obratlovci vylezli z řek a „zaplavili“ souš asi před 375 miliony let. Paleontologové dlouho studovali organismy, které by mohly být spojovacím článkem či přechodnou formou mezi vodou a souší. Ty však tak nějak chyběly. Profesor Neil Shubin z Chicagské univerzity se svým týmem a kolegy Edwardem Daeschlerem a Farishe Jenkinsem proto věděli přesně, co chtějí hledat a kde. Onen přechodný článek.
Během několika let uspořádali pět samostatných expedic na Ellesmerův ostrov v nejsevernějším kanadském teritoriu Nunavut. Tam v horninách starých 375 milionů let, které zachovaly ekosystém říční delty, hledali fosilie, které by napověděly, „jak jsme získali tělo“.
Konečně nalezený
Po letech usilovné a trpělivé práce se dočkali. Našli zkamenělé pozůstatky „… jednoho z našich nejdůležitějších předků,“ jak uvedl Shubin. A ukázalo se, že je to prastará ryba. Shubin ji nazval Tiktaalik rosae. Dle něho je to ten důležitý evoluční krok, protože tiktaalik měl to, co se vyvinulo u lidí: ramena, lokty, nohy, krk, zápěstí..., ač připouští, že nemá ještě úplně vše, jako člověk. „My máme velký mozek a části tohoto velkého mozku nejsou v tiktaaliku vidět,“ říká Shubin. „Ale šablona, až po DNA, která ho vytváří, je už u těchto tvorů přítomná.“
Profesor Neil Shubin vypráví o původu končetin na následujícím videu:
Napůl ryba, napůl čtyřnožec
Tiktaalik žil před 375 miliony lety. Dorůstal délky od 1 do 3 metrů. Byla to ryba s šupinami, ale ne taková, jakou známe dnes. Byl to dravec s plochou hlavou jako krokodýl, s očima nahoře a ostrými zuby. A dokázal jí, na rozdíl od ryb, otáčet. Neměl hřbetní ploutev, ale zato pevné břišní a zadní ploutve se silnými kostmi a zápěstím. Těmi nejen pádloval, ale pomáhaly mu podpírat se v mělké vodě, a tak chodit po říčních korytech a bažinách. Používal je jako čtyřnohá zvířata končetiny. To však nebylo jediné, čím se lišil od ryb a co ho spojovalo se suchozemskými tvory. Dýchal žábrami i plícemi. Měl mohutný hrudní koš, robustní pánevní pás a výrazné kyčelní klouby.
Profesor Shubin ukazuje nález fosilie a vypráví o něm na tomto videu:
Profesor Shubin, autor odborných článků o tiktaalikovi uvedl, že nejpřekvapivější byla právě velikost pánve. Očekával, že bude malá, stejně jako zadní ploutve, a že zesílí, až se zvířata přizpůsobí životu na souši. „Ukázalo se, že zadní končetiny byly velké už u ryb, a že značná část tohoto přechodu proběhla ještě před vznikem tetrapodů,“ řekl Shubin.
Nejen „končetiny, ale i další znaky ukazují, že byl tiktaalik zcela výjimečný tvor. Vynořil se z vody a udělal první nejisté kroky, které vedly k čtyřnohým suchozemským obratlovcům od obojživelníků, dinosaurů, přes savce až samozřejmě po člověka.
Zdroje: www.npr.org, www.theguardian.com, www.britannica.com
