www.hackaday.com, www.interez.sk, www.vtm.zive.cz
Katastrofa se stala v roce 1963 v jihovýchodní části Uzbekistánu, na plynovém poli v oblasti Urta‑Bulak. Z poškozeného potrubí, nacházejícího se v hloubce 2409 metrů, začalo unikat 12 milionů metrů krychlových zemního plynu denně. Ten vzplál tak silným plamenem, že k místu se nedalo reálně dostat.
Pokusy hasičů byly marné. Plyn pronikal stále dál do podpovrchových vrstev kolem původního vrtu. Do ovzduší zároveň unikal vysoký obsah sirovodíku. Těžaři byli zoufalí. Nakonec se rozhodli požádat o pomoc Sovětský svaz, konktrétně experty z programu pod názvem Jaderné výbuchy pro národní hospodářství.
Jak hasit atomovkou?
Cílem iniciativy bylo prozkoumat, zda mají nukleární zbraně také jiné než vojenské využití. Díra ve vzpurném vrtu č. 11 pro ni byla ideální výzvou. Tři roky po nehodě byl tedy sestaven plán, jak ji pomocí atomové bomby konečně utěsnit.
Geologové a jaderní fyzici spočítali, že pokud by odpálili pumu o síle 30 kilotun, což je asi dvojnásobek té, která byla shozena na Hirošimu, rázová vlna a vysoká teplota by spekla okolní zeminu tak, že by se stala nepropustnou i pro plyn.
Na podzim roku 1966 byl vytvořen šikmý vrt dlouhý 1,4 km, vzdálený od poškozeného potrubí 35 metrů. Jaderná výbušnina byla opatrně spuštěna a šachta zabetonována, aby se zabránilo úniku radiace. Jakmile beton ztvrdnul, bomba byla odpálena.
Super úspěch
„V ten chladný podzimní den se krajina otřásla bezprecedentní silou,” napsal sovětský deník Pravda Vostoka Taškent. „Oranžové světlo plamene postupně sláblo. Pak bliklo naposledy. Po 1064 dnech byl proud plynu umlčen.”
Jaderní experti slavili úspěch. Vše proběhlo jak vypočítali a naplánovali. Navíc, žádná radiace se nedostala na povrch. Bylo to poprvé, co atomová bomba neničila, ale pomohla. Sověti použili stejný koncept celkem čtyřikrát. V roce 1981 ale bylo využívání nukleárních zbraní pro jakékoliv účely zakázáno.
