listverse.com, www.medicalnewstoday.com, time.com
Internet, lidové moudrosti, ústní podání. To vše stojí za tím, že často věříme něčemu, co ale s realitou nemá vůbec nic společného.
Nejsměšnější vědecké mýty, kterým stále věří více než polovina lidí
Pravda osvobozuje, a tak je dobré si ji sem tam připomenout. Jaké jsou nejčastější mýty, které kolují světem?
Panuje názor, že na jižní polokouli záchod splachuje opačným směrem, než tomu je na polokouli severní. Tento mýtus se často odvolává na Coriolisův jev, který uvádí, že vzorce proudění jsou ovlivňovány rotací Země. To lze uplatnit na Golfský proud či hurikány, splachování záchodů k tomu však nepatří. Jde o proud vody tak malý, že na něj Coriolisův efekt nestačí. To, co za jevem splachování stojí, je často jen konstrukce samotné toalety.
Dalším mýtem je i fakt, že blesk nikdy neudeří dvakrát na stejné místo. Člověk znalý v tomto oboru by vám nikdy nedoporučil, abyste si během bouřky stoupli na místo, které před několika minutami blesk zasáhl. Naopak se doporučuje najít úkryt, nepobývat v blízkosti oken a rozhodně se nedotýkat ničeho, co je kovové či schopné elektrické vodivosti. Bouřce je dobré jít z cesty.
Ačkoliv se říká, že banány rostou na stromech, ve skutečnosti banánovník žádným stromem není. Může dorůst až 25 metrů, je však pouze největší vytrvalou bylinou na světě. Důkazem je absence dřevnatých vláken. Laicky řečeno, banánovník má sice silné stonky a listy, ale postrádá kmen a větve, části, které jsou pro strom zcela zásadní. S tím souvisí i další skutečnost. Banány nevytvářejí zralá semena, řadí se proto mezi bobule.
Jak jste na tom vy?
Kromě pěti základních smyslů, mezi které se řadí zrak, sluch, hmat, čich a chuť existují nejméně další čtyři, o kterých však málokdo ví. Patří mezi ně propriocepce - vnímání orientace v prostoru, termocepce - vnímání teploty, ekvilibriocepce - vnímání rovnováhy a interocepce - vnímání fyziologického stavu. Celkově to vypadá, že z původních pěti smyslů se rázem stalo devět superschopností.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Ačkoliv se řada z nás a dokonce i vědců shodne na tom, že lidé se vyvinuli z opice, není to tak úplně pravda. Obecně uváděná teorie, vycházející ze standardního evolučního výkladu, říká, že člověk a vyšší lidoopi jako gorily, bonobové či orangutani vzešli ze společného předka. Ten je často označován jako jakýsi "chybějící článek". Pravdou zůstává, že tento chybějící článek byl mnohem víc podobný opicím než člověku, to ale neznamená, že se lidé z opice skutečně vyvinuli.
Paměť zlaté rybky je údajně jen něco kolem 5 sekund. Realita je však taková, že toto malé stvoření rozhodně není hloupé. Zlatá rybka se dokáže naučit základní dovednosti pro přežití a pamatuje si je po celé tři měsíce. Dokonce je schopná i určovat čas. Dokázaly to laboratorní testy, ve kterých se rybky naučily stisknout páčku zajišťující potravu a to každý den ve stejný čas. Zlaté rybky svou paměť využívají k tomu, aby si našly a plně vybavily zdroje potravin a vyhnuly se úkrytům predátorů.
Lidský mozek je pokrytý záhyby. Těm se běžně říká "vrásky". Propadlina v každém záhybu se nazývá sulcus a vyvýšená část se nazývá gyrus. Panuje představa, že pokaždé, když si člověk osvojí novou informaci, se na mozku vytvoří nová vráska. To ale není pravda. Vrásky se na mozku tvoří již před narozením a jejich tvorba pokračuje po celé dětství. Mozek neustále vytváří nová spojení, aby rušil ta stará a v tomto procesu nepřestává ani v dospělosti.
