Jeskyně byla objevena v roce 1986 při geologickém průzkumu. Po 5,5 milionech letech tak došlo k jejímu opětovnému spojení se světem. I přesto, že byla tak dlouho izolována, její prostory obývá 57 živočišných druhů. Ti se přizpůsobili speciálním podmínkám, jež v jeskyni panují.
Vědci předpokládají, že jejich předci žili v tropické džungli, která se na území Rumunska před více než 500 000 lety, vyskytovala. Poté byli uvězněni v podzemí. Díky konzistentní teplotě, pochybující se kolem jednadvaceti stupňů Celsia, zvířata přežila i dobu ledovou. Některé druhy však i přesto vyhynuly. Jiné se však adaptovaly na nepřítomnost slunečního světla a na nedostatek kyslíku. Dnes tak nemají oči a chybí jim pigment.
Rumunsko a jeskyně Movile
Druhově pestrá skladba bezobratlých živočichů se nachází ve dvou výškových úrovních. Stěny prozkoumávají mnohonožky, snejnonožci, pavouci nebo štírci. V těsných puklinách a sutích se nacházejí troglobiontní brouci. Pod vodou zase plavou slepé pijavice. Ze 48 zjištěných živočišných druhů je 34 endemických. Tedy těch, které se nikde jinde na planetě Zemi nevyskytují.
Jeskynní hvozdík
Na vývoji života v jeskyni měly podíl dva faktory. Již zmíněná dlouhodobá izolace a dále hydrotermální procesy. Ty byly spojené s tvorbou sloučenin obsahující síru. I když se jeskyně nachází ve vrstvách třetihorních vápenců, její sekundární výplň netvoří krásná krápníková výzdoba z uhličitanu vápenatého, ale krystaly sádrovce. Síru také požírají bakterie, jež se nachází na hladině jezírek.
Mezi největšího predátora patří jeskynní stonožka Cryptops speleorex dorůstající do délky pěti a půl centimetrů. Tvor je slepý, ale má vysoce vyvinutý čich. Díky své agresi je na vrcholku potravního řetězce jeskyně.
Jedovatá jeskyně
Movile je považována za jednu z nejnebezpečnějších jeskyní. Její podzemní tunely jsou nasáklé oxidem uhličitým, metanem a sirovodíkem. Zatímco v zemské atmosféře je přibližně 21 % kyslíku, zde je ho jen 10 %. Návštěvník je tak ohrožen poškozením dýchacích cest, halucinacemi a otravou. Místní voda zase obsahuje radioaktivní látky.
Jak v tomto prostředí vzácní tvorové přežívají? Vědci se domnívají, že díky tzv. chemosyntéze. Bakterie oxidují metan a síru a uvolňují živiny pro houby a další mikroorganismy. Na stěnách jeskyně a na hladinách jezer se tak vytváří mikrobiální rohože. Ty požírají drobná zvířata, jež zase slouží jako potrava větším živočichům.
Zdroj:
www.casopis.ochranaprirody.cz, www.veda.instory.cz, www.en.wikipedia.org, www.stoplusjednicka.cz
