Podivná fosilie z doby Vikingů překvapila vědce. Koprolit má pro ně velký význam

Vikinský koprolit

Vikinský koprolit

Foto: L. Spashett Storye book / CREATIVE COMMONS / CC BY 2.5, https://creativecommons.org/licenses/by/2.5/

Když dělníci v roce 1972 v anglickém Yorku kopali základy pro novou pobočku Lloyds Bank, narazili na zvláštní zkamenělinu, která na první pohled nepřipomínala žádnou část známého živočicha, natož člověka. Mikroskopická analýza však překvapivě odhalila, že jde o věc naprosto přirozenou, která lidstvo provází od samého počátku.

Odborně se tomu říká koprolit. Pokud jste se s tímto termínem ještě nesetkali, vězte, že se jedná o zkamenělý výkal, přičemž nezáleží na tom, zda jej vyprodukoval člověk nebo zvíře. Koprolit nalezený v Yorku patřil člověku, který žil na Britských ostrovech v 9. století n. l., tedy v době, kdy York ještě nebyl městem, ale vikinskou osadou nazývanou Jórvík.

Muži i ženy nosili dvouvrstvé oděvy, zejména v modré a červené.

Jak se ve skutečnosti oblékali Vikingové? Filmy nám předkládají zcestný obraz

Stolice nad zlato

Je téměř neuvěřitelné, jaké nadšení mezi vědci vyvolal obyčejný exkrement. Odborníci však měli k jásotu důvod. S úctyhodnými rozměry 18x5 cm jde o největší dosud nalezený lidský koprolit na světě. Navíc se z něho dá vyčíst, čím se staří Vikingové živili a na jaké střevní parazity trpěli.

"Nález je stejně tak cenný jako korunovační klenoty," tvrdí paleontolog Andrew Jones, který exkrement zkoumal jako první. Dnes už je v důchodu, ale o vikinském koprolitu se milerád kdykoli znovu rozpovídá. "Co je na fosilii nejzajímavější, jsou vajíčka škrkavky, která jsme v ní objevili. Jde o parazitického červa, jenž se v případě extrémní infekce může provrtat střevní stěnou a pohybovat se po celém těle; dokonce je možné, že na vás vykoukne i z oka," popsal Andrew Jones.

Škrkavka dětskáŠkrkavka dětskáZdroj: Profimedia.CZ

Střevní obtíže jako norma

Kromě škrkavek se v exkrementu nacházela také vajíčka tenkohlavce lidského, který způsobuje nevolnosti a průjmy nebo naopak zácpu. Z Evropy už prakticky zmizel, ale stále se s ním setkáme v tropických oblastech se sníženou úrovní hygieny.

Vědci soudí, že parazité bývali běžnou součástí života Vikingů. Nedalo se jich zbavit a nebylo možné před nimi utéct. Co se týče stravy, tvůrce nalezeného koprolitu se prý živil převážně chlebem a masem.

Jak vypadali Vikingové? Nebyli vždy mohutní a zrzaví. Vědci udělali analýzu DNA

Vzácná fosilie byla vystavena na obdiv veřejnosti v yorském muzeu. V roce 2003 ji skupina neukázněných návštěvníků bohužel rozlomila na tři části, ale vědcům se naštěstí podařilo ji spojit opět dohromady. O pět let později byla umístěna v místním Jorvik Viking Centre, kde ji můžete spatřit dodnes.

Na výlet do Yorku za neobvyklým exponátem vás zavede následující video:

Zdroj: Youtube

Zdroje: nypost.comwww.theguardian.comwww.atlasobscura.com