Zákeřné pasti v pyramidách: Na vykradače čekala dlouhá a pomalá smrt

Lenka Samuely | 14. 1. 2022

Kutálející se kameny, otrávené šipky, padací dveře nebo vystřelovací mříže s hroty. Tak nějak si, díky dobrodružným filmům, představujeme pasti, kterými byly chráněny hrobky panovníků s jejich bohatstvím. Jsou tato překvapení jen fantazií tvůrců?

Víra v posmrtný život měla v egyptském náboženství své nezastupitelné místo. Proto se v každé hrobce nacházela také výbava, jež měla svému majiteli „na druhém břehu" zajistit pohodlný život. Zahrnovala různé rituální předměty či božské figurky. Uloženy zde byly také významné texty, zlato, drahé kamení nebo věci běžné potřeby. Všechny tyto věci samozřejmě lákaly vykradače hrobek napříč staletími. Architekti a stavitelé pyramid tak vymysleli důmyslné pasti, které zneuctění hrobky měly překazit.

Vykradači pyramid

Vykradači hrobek existovali již ve starověku a toto „povolání" je stále populární. I dnes se v okolí velkých pyramid objevují nelegální výkopy a šachty, jež mizí hluboko v zemi. Sen o rychlém zbohatnutí, kterému dopomůže nález vzácného historického předmětu, jednoduše přetrvává. Každá nevyloupená hrobka je tak pro egyptology mimořádně cenná.

Díky Hollywoodským filmům se ujala představa, že hrobky faraonů byly doslova prošpikované nástrahami, které měly zloděje minimálně odradit. Jedovaté hady nebo otrávené šipky byste však, podle odborníků, v pyramidách nenašli.

Nástrahy a pasti

Namísto toho však nezvaný návštěvník narazil na falešné dveře, hromadu kamení, které blokovalo cestu, nebo propadliště. Ještě před tím však musel do pyramidy vejít. Nepsaným pravidlem ve Staré říši bylo, že hlavní vchod vždy směřoval na sever ozářený jasnou hvězdnou Polárkou, která měla duši zemřelého navést co nejkratší cestou do posmrtného bytí. Toto pravidlo ale porušil Senusret II.. Kvůli zlodějům.

Tutanchamonova antikoncepce: Ve starém Egyptě používali hodně důmyslný způsob
Magazín

Tutanchamonova antikoncepce: Ve starém Egyptě používali hodně důmyslný způsob

Na severní straně nechal vystavět falešný vchod, vstup do chrámu umístil na východ a tajný přístup do pyramidy zakomponoval do jedné z hrobek vzdálené několik desítek metrů od jižní strany objektu. Sice si tak zkomplikoval svou posmrtnou cestu, umožnil tak ale zachování své fyzické schránky. Před jižní stranou pyramidy se také nacházela šachta, kterou procházela tajná chodba. Ta byla později přestavěna na falešnou pohřební komoru.

Kletby

Hojně používané byly především kletby. Ty měly odsoudit duši zlodějů k věčnému utrpení. Například kletba umístěná nad hrobem faraona Amenhotepa hrozila, že každý zloděj „ztratí své pozemské postavení a pocty, bude spálen ohněm, utopí se v moři, nebude plodný, nedostane vlastní hrobku ani pohřební oběti a jeho tělo se rozpadne v prach."

Proč si Egypťané dělali černé oční linky? Nebyl to jen make-up, byly důležité
Magazín

Proč si Egypťané dělali černé oční linky? Nebyl to jen make-up, byly důležité

Vzhledem k masovému vykrádání hrobek ale tyto kletby nebralo moc lidí vážně.

Kde je pravda?

Mnoho egyptologů upozorňuje, že zmínky o pastech a nástrahách, jež se měly schovávat v útrobách pyramid, sloužily především k odrazení zlodějů na povrchu země a reálně se nevyskytovaly. V roce 2016 však Dr. Mark Lehner, ředitel projektu mapování pyramid v Gíze a archeolog na Chicagské univerzitě, objevil primitivní stroj, který měl chránit komnatu krále Khufua.

V malé místnosti, vedle falešné pohřební komory, se našly drážky a bloky, skryté ve stěnách pyramidy. Další bloky pak stály na rampě nad nimi, nachystané k odříznutí přístupu do vnitřní svatyně. Průzkum robotem naznačuje, že kromě tohoto důmyslného bezpečnostního systému se v pyramidě nachází také čtyři malé šachty, které podle egyptologa Zahi Hawasse vedou do faraonovy skutečné pohřební komory. Sarkofág v Králově komnatě měl být pouhou návnadou. Zloději by tak nejenže nenašli pravou pohřební komoru, ocitli by se navíc v pasti. Smrt ve tmě, v hluboko v pyramidě by tak byla dlouhá a nepříjemná.

#video|13079570#

Zdroj:

www.denik.cz, www.starovekyegypt.net, www.todayifoundout.com, www.dailymail.co.uk, www.livescience.com

Tagy Gíza hrobka Chicagská univerzita