Vědci vyřešili záhadu zlatých tyčí z doby kamenné. Poznatek je velmi rozesmál
Psal se rok 1897. Na vykopávkách na starověkém pohřebišti poblíž ruského města Maikop, severně od Kavkazu, probíhal čilý ruch. Archeologové pilně pracovali na vyzvednutí ostatků muže, který byl považován za krále. Jeho hrobka totiž obsahovala poklad, jenž zahrnoval drahokamy, zbraně, poháry z drahých kovů a osm zvláštních trubic ze zlata a stříbra.
Vedoucí výzkumu, archeolog Nikolaj Ivanovič Veselovskij, určil, že vzácné artefakty pocházejí ze čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem. Byly poměrně tenké, asi metr dlouhé a polovina z nich byla ozdobena propracovanou soškou býka. Vědec je popsal jako žezla. Následně putovaly do Státního muzea Ermitáž v Petrohradě.
Odborníkům však účel záhadných tyčí stále vrtal hlavou. Později spekulovali, že sloužily k upevnění baldachýnu, anebo symbolizovaly šípy, které zabily mýtického býka. Historikovi Viktorovi Trifonovi z Ruské akademie věd v Petrohradě však tato vysvětlení nedávala smysl. Rozhodl se proto, že výrobky důkladně prostuduje.
Zlaté tyče z Maikopu
Jeho tým zaměřil pozornost na to, co vypadalo jako sítko v úzkých koncích každé z trubiček. Všimli si, že nejsou zcela čisté. Analýza usazenin odhalila starověký ječný škrob, pylová zrna z lípy a mikroskopické zbytky oxidu křemičitého z rostlinných buněk. „Najednou to bylo jasné," řekl Trifonov. „Žezla byla používána jako brčka."
To, že lidé nápoje z zkvašeného ječmene hojně vyráběli, vědí vědci již dlouho. Důkazy o jeho přípravě pocházejí už z doby před asi třinácti tisíci lety. Netušili však, s jakými obřady či událostmi bylo jeho popíjení spojeno. Brčka naznačují, že pivo se pilo z jedné velké společné nádoby.
„Nejstarší doklady o konzumaci nápojů pomocí filtrační trubice pocházejí z pátého tisíciletí ze severního Iráku a západního Íránu," říká Trifonov. „Myslíme, že brčka jsou důkazem kulturních výměn mezi všemi třemi regiony. Společná konzumace piva musela být natolik oblíbená, že se rozšířila téměř po celé Asii."
Zlaté tyče jako brčka
Archeologové předpokládají, že figurky býků sloužily k zachycení trubic na okraj nádoby. „Z pohledu konzumentů to pak vypadalo jako procesí malého stáda," vysvětluje odborná asistentka na Purchase College v New Yorku Mara Horowitz.
Podle ní je nález z hrobky u obce Maikop mimořádně vzácný. „Je velmi vzrušující vidět stupeň konektivity napříč Kavkazem v tak raném období. Dokazuje to, že se lidé před šesti tisíci lety navzájem inspirovali a učili se."
Zdroj: