Místnost se doslova topila v prachu. Nálada klesla pod bod mrazu. David Kiersey, Shane Comerford, Tom Kennedy, Shane Murray a Patrick McGrath pracovali mlčky. Každý věděl, kde je jeho místo. Proto Kierseyho rozčílilo, když spatřil Shanea, jak klečí na podlaze a něco zkoumá.
„Pro pána krále, nemůžeš si hrát až po šichtě?” udeřil na kolegu a zamířil k němu. V jeho rukách spatřil ošklivou schránku. „Vím, že máš rád cetky, ale na tohle fakt není čas. Dnes to musíme stihnout,” vzal mu krabičku z rukou a odešel ke kontejneru. „Počkej,” zadržel ho Shane. „Jen ji zkusíme otevřít.” V tu chvíli už nikdo nepracoval. Všichni spěchali k nálezu. Když šéf nadzvedl víko, zalapal po dechu. Před jeho očima se objevily zlaté mince.
Zlatý poklad z hospody
Po důkladném online průzkumu si parta dělníků byla jistá, že odkryli opravdový poklad. 81 mincí neslo profily Karla II., Jakuba II. a Viléma III. Nejstarší „zlaťák” pocházel z roku 1664 a nejnovější z roku 1701.
Jelikož v Irsku platí zákon, že každý historický objev patří státu, muži ještě ten den kontaktovali místní policii. Za několik dní se jim ozvali odborníci z dublinského muzea. Dozvěděli se, že nález vykopaný zpod staré krčmy na Carrick-on-Suir je jedním z nejvýznamnějších svého druhu.
„Mince pravděpodobně nashromáždili členové bohaté rodiny během několika generací,” říká správkyně irských starožitností v Národním muzeu Irska Eamonn Kelly. „Nebo poklad zakopal nějaký obchodník, ale nikomu neřekl kde.”
Hrnec zlata
Podle numismatika Dr. Roberta Heslipa bylo kdysi hromadění peněz běžnou praxí. „Banky nefungovaly tak, jak dnes. Pokud jste měli to štěstí a nasbírali jste větší hotovost, nezbývalo vám nic jiného, než ji tajně ukrýt. Lidé tak schovávali své poklady na zahradě či mimo vesnici, někde, kde s krumpáčem nevypadali divně.”
Hodnota vzácného nálezu se podle odborníků pohybuje kolem sedmnácti milionů korun. Mince jsou totiž ve skvělém stavu. Nyní jsou uloženy v Irském Národním muzeu. Dělníci byli odměněni za poctivost.
Zdroj:
