O změně jmen ulic v takzvané Africké čtvrti na severozápadě Berlína se diskutovalo víc než deset let. Ve středu 11. dubna večer konečně tři největší strany v kulturním výboru berlínské městské části Mitte odhlasovaly, že doporučí dát těmto ulicím nová jména. Agentuře AFP to sdělila mluvčí radnice této městské části Melita Erseková.

"Konečné rozhodnutí závisí na městské radě, která je učiní zřejmě příští měsíc - datum upřesníme při dalším brífingu příští čtvrtek. Je ale docela běžné, že rada doporučení stran přijímá," uvedla Erseková pro agenturu AFP.

Německo ovládalo Namibii, kterou nazývalo Německou jihozápadní Afrikou, od roku 1884 do roku 1919. Jeho nadvláda byla krvavá. Od vzniku protektorátu zabírali němečtí vojáci a statkáři domorodým kmenům pastviny a zabavovali dobytek. Když v roce 1904 povstaly proti útlaku kmeny Hererů a Namů, Německo povstání potlačilo a rozpoutalo tři roky trvající genocidu, jíž padlo za oběť asi 65 z 80 tisíc Hererů a asi polovina z dvaceti tisíc Namů. Zbývající byli uvězněni v koncentračních táborech, kde museli vykonávat otrocké práce pro Německou říši a velké množství jich zahynulo. Jejich půda byla císařským dekretem zkonfiskována a rozdělena mezi bílé farmáře.

Návrh na zrušení názvů ulic, jež jsou spojeny s touto historií, znamená velké vítězství pro místní aktivisty, upozorňuje AFP.

Změny názvu by se tak mohly dočkat ulice či náměstí, jež jsou dnes označeny jmény Adolfa Lüderitze, zakladatele Německé jihozápadní Afriky, Gustava Nachtigala, německého průzkumníka střední a západní Afriky, generálního císařského konzula v Tunisku a císařského komisaře pro západní Afriku, či Carla Peterse, zakladatele Německé východní Afriky (dnešní Tanzanie).

Po změně by tato místa mohla nést jména Maji Maji, ulice Anny Mungunda, ulice Cornelia Frederikse či Bellovo náměstí.

Maji Maji byl bojový výkřik původních obyvatel Namibie, který dal jméno největšímu africkému povstání proti Němcům. Anna Mungunda byla příslušnice kmene Hererů a první namibijská žena, jež se ujala vedení hnutí za nezávislost. Cornelius Frederiks řídil povstání kmene Namů. A Rudolf Douala Manga Bell byl král kmene Duala na území dnešního Kamerunu, který spolu se svou manželkou Emily bránil bílým kolonizátorům v záborech půdy.

Pro ilustraci, dělnická čtvrť Wedding, v níž takzvaná Africká čtvrť leží, se jmenuje po německém šlechtici Rudolfovi de Weddinge z 12. století.

"Africká čtvrť stále oslavuje kolonialismus a jeho zločiny. To je v rozporu s naším chápáním demokracie a trvale to poškozuje image Berlína," uvedli ve společném návrhu zastupitelé stran Zelených, německých sociálních demokratů a postkomunistické Levice.

Jak ale upozorňuje německý deník Tagesspiegel, byť se přejmenování ulic zdát být téměř schválené, stále ještě může narazit na odpor obyvatel i místních podnikatelů, kteří si stěžují na náklady spojené s nutností měnit adresy. Tento argument si získal podporu také u vládnoucích křesťanských demokratů (CDU-CSU) německé kancléřky Angely Merkelové. Pravicová strana AfD je od začátku proti jakémukoli přejmenovávání.

Městská rada se ale na změně názvů víceméně dohodla už v roce 2016, kdy jmenovala porotu, jež měla předložit vhodné návrhy. Kromě výše zmíněných zahrnovaly například jihoafrickou aktivistku proti apartheidu a zpěvačku Miriam Makebu nebo keňskou držitelku Nobelovy ceny míru Wangari Maathaiovou. Po dlouhých a vypjatých debatách pak nakonec došlo k sestavení finálního seznamu.

Africká čtvrť dostala svůj název v předvečer první světové války, kdy na jejím místě plánoval podnikatel Carl Hagenbeck založit zoo, ukazující africkou faunu. Jeho plány skončily kvůli předčasné Hagenbeckově smrti, ale název už čtvrti zůstal. Ulice pak dostaly jména připomínající německé "africké dobrodružství".

Tato část města však není jediná v Berlíně, kde se v souvislosti s "dekolonizací" diskutuje o možných změnách názvů ulic či náměstí. Stejné debaty se vedou například o jménu ulice Mohrenstrasse v další části čtvrti Mitte v samotném srdci Berlína. Mohrenstrasse znamená v překladu něco jako Mouřenínská ulice, a právě tento výraz by chtěla organizace Dekolonizovaný Berlín změnit, neboť se jí jeví jako rasistický (mouřenín je zastaralý výraz pro člověka černé pleti, pozn. red.).

Požadavek organizace, která se zabývá právy Afričanů a Afro-Němců, se však řadě Berlíňanů jeví jako přehnaný a namítají, že slovo mouřenín má svůj historický význam a není rasistické. Navíc je těsně spjato s evropskou kulturou - například v Mozartově Kouzelné flétně vystupuje postava hlídače Monostata, který je přímo popisován jako mouřenín. "Dělá to z Mozarta rasistu?" dotazují se kritici návrhu na přejmenování ulice.