Šikana spoluvězňů byla ještě brutálnější než výslechy STB, vzpomíná vynálezce

Adolf Linka - konstruktér

Adolf Linka - konstruktér

Foto: Post Bellum

Ve spolupráci s neziskovou organizací Post Bellum přinášíme vzpomínky pamětníků komunistické zvůle. Dnešní příběh věnujeme Adolfu Linkovi, konstruktérovi s německou krví. Ve vězení málem zemřel.

Konec války zastihl tehdy šestadvacetiletého inženýra Adolfa Linku v Trutnově. Radost z konce války dlouho netrvala. Revoluční gardisté z okolních vesnic uspořádali hon na Němce. Vyrabovali dům, ponižovali jeho staré rodiče. Za kopanců a fackování ho odtáhli do sběrného tábora.

Nakonec Adolf skončil v českém vnitrozemí jako zemědělský dělník. Nezůstal tam ale dlouho, po pár měsících si pro něj přišel četník s tím, že si ho vyžádali úředníci z pražského ministerstva. Ti zjistili, že inženýr Linka, který měl německé i české předky, za války vyprojektoval tzv. kruhovou tkací turbínu, vynález, který měl zvýšit výkonnost textilního průmyslu. Talentovaný konstruktér tak nemusel do odsunu, přidělili mu dům v Úpici a personál, aby mohl pokračovat ve své práci.

Julie Hrušková

"Při výslechu ze mne estébáci vymlátili dítě", vzpomíná Julie Hrušková

Po únoru 1948 dostal úřední pokyn přesunout svou práci do nově zřízeného výzkumného ústavu textilních technologií v Liberci. S cejchem sudetského Němce a nestraníka tu čelil šikaně kolegů. V květnu roku 1952 ho kvůli jeho původu z práce vyhodili, nastoupil jako dělník do kamenolomu. Po několika měsících Adolfa zatkli estébáci se lživým obviněním, že výsledky své práce chce propašovat do Německa.

Když Adolf u výslechu obvinění odmítl jako holý nesmysl, estébácký vyšetřovatel ho srazil ze židle a kopal ho do varlat. Vězeň omdlel a probudil se ve své kobce. Tři měsíce se vyzáblý a zmrzačený Adolf Linka nemohl postavit na nohy.

Straussův rodným dům v bavorském Buttenheimu

Levi Strauss: modrá je dobrá, hlásil jeho vynález

Na další výslech ho do vyšetřovny táhli. Opět odmítal podepsat obviňující protokoly: „Přemístili mě na hromadnou celu. Nějaký vězeň se zděsil z toho, jak vypadám. Zavolal službu, že je tu umírající člověk. Tento vězeň mi zachránil život. Dali mě do nemocnice," vypráví Linka. Když se jakžtakž zotavil, čekal ho soud. Vykonstruované obvinění z plánovaného útěku na hranice zaměnili za sabotáž – prý úmyslně zdržoval vývoj svého vynálezu.

Prošel tábory na Jáchymovsku a Příbramsku a i tam mu šlo o život. Po lágrech se rozšířila fáma, že je jako Němec odsouzený podle poválečných retribučních dekretů tedy nacista nebo kolaborant, a tak se stál terčem šikany nacionalisticky naladěných muklů. Od ostatních vězňů věděl, že se na něj chystají. Jednou, když vyvážel naložené kolečko, komando ho přepadlo. Zasypali ho cihlami a zpřelámali prsty.

Albert Speer mladší. Muž s vážnou tváří a živýma rukama

Zemřel Speer mladší. Syn dvorního Hitlerova architekta fandil ekologii

Veškeré své naděje upínal k plánované amnestii v roce 1960, před branou ho prý čekala manželka a dítětem, které téměř neznal. Pak přišla další studená sprcha. Dozorci ho zavolali, že se velitel spletl a na svobodu nejde. A protože v jeho případě prý převýchova nebyla dostatečná, a tudíž stále hrozí, že by se jako Němec pokusil o ilegální překročení hranic. 

Na svobodu se Adolf Linka dostal až v roce 1962. Když zjistil, že jeho žena už o něj nestojí a má jiného, chtěl spáchat sebevraždu. V nejtěžší chvíli ho zachránilo náhodné setkání ve vlaku s bývalou láskou z dětství, se kterou navázal nový vztah. S uvolněním druhé poloviny šedesátých let se manželům Linkovým podařilo vystěhovat do Německa.

O autorovi projektu: Nezisková organizace Post Bellum od roku 2001 vyhledává a nahrává vzpomínky pamětníků klíčových momentů 20. století; jejím stěžejním pojektem je sbírka konkrétních osobností Paměť národa. 

Další příběhy bezpráví na dotyk.cz: Se vpomínkami obětí komunismu budeme přicházet vždy v úterý, čtvrtek a v sobotu. Příště přineseme příběh Antona Srholce s podtitulem: Estébáci vyrazili knězi zuby

 80 léta.

Akční letáky