Joachim Georg Kroll, známý také jako Duisburský lidožrout se narodil v roce 1933 jako šesté z devíti dětí. Už od mala jevil známky mentální retardace, v posteli se pravidelně pomočoval. Později psychiatři zjistili, že měl IQ 76. Ve škole absolvoval pouze tři třídy, nikdy se nenaučil číst. Z lavice se posléze přesunul na rodinnou farmu, kde pracoval. Už tam se u Krolla projevovaly podivné reakce, které ukazovaly, že s ním není všechno v pořádku. Na přilehlých jatkách byl často svědkem porážky prasat, což ho sexuálně vzrušovalo. Tato vzpomínka mu podle jeho slov zůstala zakotvená v mysli po zbytek jeho života. Už od doby dospívání nedokázal navazovat normální, zdravé vztahy se ženami. Místo toho miloval pozornost malých holčiček, kterým rozdával sladkosti. Všichni v jeho sousedství ho proto považovali za milého a dobrosrdečného muže, kterého se nemuseli obávat. Nikdo mu neřekl jinak než „strýček Joachim“.

Nikdo však netušil, že Kroll si své sexuální fantazie ukájel na větším množství nafukovacích panen, které měl doma. Přiznal, že často jednou rukou masturboval a druhou přitom škrtil panenku.

Znásilňovat a zabíjet začal v roce 1955, když mu bylo 22 let. Podíl na tom mohla mít i nedávná smrt jeho matky. Jen tři týdny poté co zemřela, ubodal ve stodole Irmgard Strehlovou. Udělal to údajně proto, že chtěl s dívkou navázat sexuální vztah, ale když byla naživu, tak by to prý nezvládl. Posmrtně ji znásilnil, což udělal s většinou svých obětí. O rok později zabil další dívku, Eriku Schuleterovou, tentokrát oběť uškrtil. Poté se přestěhoval do Duisburgu, odkud pochází i jeho přezdívka. V zabíjení dívek dál pokračoval. U vraždy Petry Giese se už jasně objevují známky kanibalismu. Při nalezení těla Moniky Tafel se detektivové podiví nad pořezanými stehny. Později se ukázalo, že vyřezával plátky masa, které pak snědl. Kroll přiznal, že měl rád hlavně jemné maso mladých slečen a dětí.

Dvanáctiletou Moniku Tafelovou zabil v červnu roku 1962. Z vraždy byl neprávem obviněn pedofil Walter Quicker, který se na základě tohoto obvinění oběsil.

Jediného muže zabil Kroll v srpnu 1965. Když sledoval pár při milostných hrátkách v autě, rozhodl se dívku znásilnit. Nejprve prořezal pneumatiky u auta, aby se mladík Hermann Schmitz šel podívat, co se děje. Jakmile vystoupil z auta, Kroll mu zasadil několik bodných ran. Dívce se však podařilo s autem odjet. Jen o kousek minula Krollovu postavu.

V září roku 1966, když kanibal uškrtil v parku Ursulu Rohlingovou, padlo opět podezření na nesprávnou osobu, jejího snoubence. Adolf Schickel se kvůli obvinění utopil v řece.

Kroll následně zabil dalších pět dívek, než si vyhlédl čtyřletou Marion Ketterovou. Ta jeho řádění konečně udělala přítrž.

Při prohlídce Krollova domu narazí policisté na příšerné věci. V hrnci na sporáku byla ve vařící vodě potopená ruka dívenky. V domě se našlo velké množství sexuálních pomůcek a v záchodové míse dívčiny vnitřnosti s odřezky masa. V mrazáku pak zamražené kusy těl. Sadistický kanibal byl konečně, po jednadvaceti letech, dopaden.

Kroll se následně přiznal k dalším třinácti vraždám. Údajně si nepamatoval, kolik lidí skutečně zabil, policisté spekulovali o větším množství obětí. Vrah ve vězení naivně požadoval nějaký lék na svou „nemoc“, dokonce se kvůli „onemocnění“ litoval. Tvrdil, že jedl lidi proto, aby ušetřil na potravinách, které podle něj byly příliš drahé. V dubnu roku 1982 byl odsouzen k devíti doživotním trestům a o osm let později zemřel ve vězení na infarkt.