Koncentrační tábor Dětřichov: Česká Osvětim pro těhotné a rodičky

Daniel Novotný | 19. 2. 2020
Pomník dětem. U hromadných hrobů vznikl pískovcový monument.
Dětřichovský tábor
Dětřichovský tábor

V roce 1939 se nedaleko obce Dětřichov u Moravské Třebové zřídil areál se čtyřmi obytnými budovami, jídelnou a kuchyní. Původním záměrem bylo ubytovat v něm dělníky plánované Hitlerovy dálnice, po rozhodnutí o zrušení její výstavby areál posloužil k něčemu jinému: internaci těhotných žen a likvidaci jejich dětí.

Tábor-porodnice

Z areálu se v roce 1943 stal koncentrační tábor. Ženy se do něj svážely z východních oblastí, především Sovětského svazu, a zabydlovaly se ve dvou chátrajících budovách. Třetí budova sloužila jako kotelna, kuchyň a porodní místnost, také tam sídlila kancelář velitele tábora, a ve čtvrté uléhali dozorčí.

O celkové situaci těhotných žen v táboře-porodnici podala svědectví Ukrajinka Marie Chomszáková, kterou do Dětřichova deportovali v prosinci 1943.

„V barácích bývala hrozná zima. Do kamínek jsme dostávaly uhlí v litrové nádobě. Někdy se nám podařilo z přivezené hromady ukrást víc kousků a měly jsme radost, když se místnost trochu oteplila. Ženy rodily v nesmírně těžkých podmínkách, musely pomáhat jedna druhé a po porodu začaly opět pracovat. Většina jich umírala a vzpomínám si, že za mého pobytu umíralo denně šest až osm dětí a žen."

Janina Nowaková: První žena, která utekla z Osvětimi. Po roce se vrátila zpět
Magazín

Janina Nowaková: První žena, která utekla z Osvětimi. Po roce se vrátila zpět

Herodovy experimenty

Za první dva měsíce zemřelo za plotem likvidačního tábora 26 dětí. Dozorci spoustu z nich nechali umřít na místě, kde se narodily. Děti podlehly zimě, zápalu plic, nebo vyhladověly. V některých případech končily na operačním stole německého doktora Wilhelma Schmidta, kterému přezdívali Nacistický Herodes. Podle svědectví prováděl na dětech experimenty, které často končily smrtí.

Mrtvá tělíčka novorozeňat se nejdříve tajně pohřbívala do masového hrobu na římsko-katolickém hřbitově v nedalekém Starém Městě, jenže s přibývajícím počtem zesnulých žen i dětí zřídilo vedení masový hrob v přilehlém lese.

Podmínky v táboře se zlepšily ve chvíli, kdy krutého velitele Franze Steinera vystřídal lidštější Oskar Frenzel. Po válce to potvrdil táborový dozorce a topič Jan Klement: „Zlepšil stravovací podmínky a projevoval o děti jistou starostlivost a to tak, že vybízel rolníky, u kterých ženy pracovaly, aby si rodičky a děti odvezli a nebo pro ně dodávali prádlo.“

Frenzel se na jaře 1945 snažil co nejvíce dětí z tábora dostat k jejich matkám, ne vždy ale převoz přežily. Dne 9. května byl tábor osvobozen Rudou armádou.

Třetí tajnou Stalinovu manželku potkal stejně zlý osud jako řadu jeho milenek
Magazín

Třetí tajnou Stalinovu manželku potkal stejně zlý osud jako řadu jeho milenek

Nezapomeneme

Podle odhadů zemřelo během dvou let životnosti tábora-porodnice 206 dětí z 636 narozených, dalších 14 dospělých osob podlehlo tuberkulóze či jiné nemoci. Konečné číslo ovšem není známé a je více než pravděpodobné, že celkový počet obětí je mnohonásobně vyšší.

Dnes původní tábor stěží najdeme, bývalý areál je zarostlý lesem, v němž je na určitých místech stále možné najít zbytky budov. Na události v koncentračním táboře obyvatelé Dětřichova a Moravské Třebové nikdy nezapomněli. Každého 7. května se u pomníku, jenž stojí na kraji lesa, schází lidé z obce a širokého okolí a připomínají si stovky obětí nacistického režimu.

Historik Pavel Oliva: V Osvětimi jsem čistil kanály, splašky mi pomohly přežít
Magazín

Historik Pavel Oliva: V Osvětimi jsem čistil kanály, splašky mi pomohly přežít

Tagy Auschwitz Dětřichov Dětřichov u Moravské Třebové Exteritoriální dálnice Vídeň - Vratislav koncentrační tábor les Moravská Třebová Rudá armáda Sovětský svaz Wilhelm Schmidt