www.dailymail.co.uk, www.paulfrasercollectibles.com
Hezký a praktický
Někdy v roce 1982 si nejmenovaní manželé koupili domek v Northumberlandu. Původní majitelé po sobě na zahrádce zanechali dva metry dlouhé kamenné koryto. Domnívali se, že je zcela bezcenné a ani ho neuvedli do soupisu movitých věcí, které k domu příslušely. Nová majitelka ho osázela květinami. Dalších třicet let ho zdobila záplava barevných květů, která lákala včelky, čmeláky i motýly. Po letech ale velký květinový truhlík přilákal pozornost i samotných důchodců. V televizi proběhla zpráva, že podobné koryto zdobené obdobnými ornamenty jde do dražby za vyvolávací cenu sto tisíc liber…
Překvapení odborníci, překvapení důchodci
Sto tisíc je sto tisíc. Za to by si mohli nakoupit spoustu jiných květináčů, a ještě by jim hodně zbylo, pomysleli si senioři a poslali fotku do aukčního domu Dukes v Dorsetu. Jeho majitel Guy Schwinge okamžitě poznal, že se jedná o cenný artefakt. Na rodinnou zahrádku se dostavili odborníci a zjistili, že se jedná o vzácný římský císařský sarkofág z 1. až 2. století našeho letopočtu a pravděpodobně pochází z doby vlády římského císaře Hadriána.
Sarkofág je z kararského mramoru. Přední stěna je zdobená třemi charitkami, též známými jako Grácie, které představují půvab, krásu a tvořivost. Sarkofág byl s největší pravděpodobností vyroben pro vysoce postaveného a bohatého Římana či Římanku. Odhadovaná cena začíná šestimístným číslem, což zdaleka převyšuje cenu, za kterou si domek manželé koupili.
Vzácný římský sarkofág by třicet let používán jako květinový truhlík
Na zadní straně byla objevena měděná destička s nápisem „Koupeno v Římě v roce 1902."
Proč vzácná rakev skončila jako květináč?
Stejně jako majitelé, kteří domek prodali, tak ani manželé, kteří ho koupili, neměli tušení, že se jedná o historickou památku. Záhadou však je, jak se tunový sarkofág dostal na zahradu a skončil jako květináč. Schwinge se domnívá, že byl jedním ze sedmi známých sarkofágů, z nichž jeden byl v paláci Palazzo Accoranboni v Římě. V roce 1902 ho zakoupil Henry Walters, ředitel severoamerické železniční společnosti Atlantic Coastline Railroad za milion dolarů. Že „zahradní“ sarkofág pochází ze soukromé sbírky nasvědčuje i měděná tabulka, souhlasí i rok. S jistotou to však prokázat nelze. Stejně asi nikdo nezjistí, kdo, kdy a proč ho umístil na zahrádku rodinného domku.
Velmi podobný sarkofág je vystavený ve vatikánském muzeu Galleria Lapidaria.
