Zdroj: profimedia
Nejničivější evropská povodeň v roce 1784 smetla i Prahu, počet obětí je neznámý
Předcházela jí krutá zima. Když se koncem února nečekaně oteplilo, zvedla se koryta řek do obrovských výšin. Praha byla během jednoho dne pod vodou. Rekordní povodně však zaregistrovala celá Evropa.
Extrémní mrazy a rekordní sníh
Zima na přelomu let 1783 a 1784 byla extrémní a dlouhá. Mrznout začalo 11. 11. Většina evropských řek zamrzla, na silné vrstvě ledu Vltavy se u Mělníka údajně daly tahat několika set kilové vozy, hovořilo se o tloušťce ledu od 60 cm do 120 cm. Na Šumavě napadlo do 7 metrů sněhu, v nížinách nejvíce 120 cm. Jindy by se většina sněhové pokrývky po oteplení vsákla do země, ta byla ovšem silně promrzlá a nedokázala absorbovat vodu.
Oteplovat se začalo až koncem února, resp. 23 února byl první teplejší den a bylo to hned poznat. Sníh tál a zamrzlé řeky praskaly. Teplota se zvedla na 3-6° Celsia a k tomu začalo intenzivní pršení. Během několika málo dní nebylo po sněhu ani stopy. Protože led v řekách zamrzal až do hloubky 1,2 metrů, obrovské plovoucí ledové kry ucpávaly koryta a voda se někam vylít musela.
Kampa i Karlín pod vodou
První zprávy o povodních přišly 27. února z Plzně, kde se odnikud vyvalila velká voda, která společně s obřími kusy ledu strhla všechny dřevěné mosty. Lidé prchali na střechy domů, ulice byly zcela pod vodou. Po Plzni následovaly České Budějovice a Strakonice. Destruktivní přílivové vlny se nevyhnuly ani Písku, Berounu a Mělníku.
O den později se rozvodnila Praha. Než se tak stalo, lidé si k večeru dokonce všimli poklesu hladiny vody, ale jen krátce. Pak, naprosto nečekaně, přišla vlna a zalila pražské ulice. Časně ráno voda zaplavila domy a stavby u břehu Vltavy, o dvě hodiny později voda dosáhla rohu Husovy a Řetězové ulice a ke Clam-Gallasovu paláci. Průtok vody se v tento den odhaduje na 4.580m3 za sekundu. Během pouhých 12 hodin vystoupala voda o čtyři metry proti své původní hladině a zaplavila 114 ulic a 785 domů. Pod vodou byla Kampa i dnešní Karlín.
Karlův most se málem zřítil
Obří ledová kra plující po Vltavě narazila do šestého pilíře Karlova mostu a způsobila zřícení protipovodňového záhlaví a vojenské strážnice, kde v ten okamžik pobývalo pět vojáků. O den později další ledová kra poškodila osmý pilíř mostu a na dlouhých 220 let shodila do vody jednoho ze dvou andělů ze sousoší sv. Václava.
Počet obětí je dodnes neznámý, podrobné záznamy tehdy neexistovaly. Pod vodou se na konci února ocitla skoro celá Evropa, mimo Vltavy se rozvodnilo i Labe, Dunaj, Rýn či Seina.
