Případ únosu pilota Valentiche mimozemšťany: Vyšetřovatelé našli vysvětlení

23. červenec 2019 četba na 16 minut
Poslední okamžiky Fredericka Valenticha v malířské fantazii

Poslední okamžiky Fredericka Valenticha v malířské fantazii

Foto: Profimedia

Byla sobota večer 21. října 1978. Dvacetiletý australský pilot Frederick Valentich prolétával v lehkém vrtulovém letadle Cessna 182L nad Bassovým průlivem v Tasmanově moři. Náhle se ozval řídící věži v Melbourne a ohlásil, že asi 300 metrů nad sebou vidí něco, co popsal jako světélkující neidentifikovatelný létající objekt. Pak zmizel a už ho nikdy nikdo nespatřil.

FOTOGALERIE

Začínající pilot Frederick Valentich měl na 21. října 1978 naplánován 235 kilometrů dlouhý výcvikový let. Když se nacházel přibližně nad Bassovým průlivem mezi jižní Austrálií a ostrovem Tasmánie, ohlásil, že ho ve výšce 300 metrů nad ním doprovází záhadný světélkující objekt. Po nejasném popisu tohoto tělesa se zmínil o tom, že motor Cessny se začíná zadrhávat. Na dotaz věže, jaký typ letadla vidí, ještě Valentich stihl odpovědět: "Není to letadlo." Pak se ozval podivný přerušovaný kovový zvuk a vysílání ustalo. Navždy. 

Skutečná příčina pilotova zmizení zůstávala dlouho neznámá. Mezi možnými teoriemi nechyběly četné spekulace o útoku mimozemšťanů, popřípadě o tom, že mladík sám inscenoval své zmizení. Každá verze však měla nějakou slabinu.

V roce 2013 se na tento incident zaměřili astronom a pilot amerického vojenského letectva James McGaha a známý americký odhalovatel údajných paranormálních jevů Joe Nickell a pokusili se jednu z největších záhad australského letectví rozluštit. Použili přitom i dochované přepisy záznamu hovoru mladého pilota s řídícím letového provozu, podle nichž pak zrekonstruovali celý let. Jejich verze je zřejmě nejpravděpodobnějším vysvětlením mladíkova osudu.

"Není to letadlo" 

Frederick "Fred" Valentich odstartoval z letiště Victoria Moorabbin v Austrálii 21. října 1978 v 18:19. Krátce poté, v 18:43, zašlo slunce. Valentich letěl v pronajatém lehkém jednomístném vrtulovém letounu Cessna 182L (registrace VH-DSJ) přes Bassův průliv směrem na jihovýchod k tasmánskému ostrovu King Island. Ve chvíli, kdy měl dojem, že se nad něj dostalo další letadlo, se spojil s leteckou službou v Melbourne a mluvil s řídícím letového provozu Stevem Robeyem. Oba autoři zveřejnili lehce zkrácený přepis hovoru.

Přepis hovoru pilota Valenticha s řídícím letového provozu Robeyem

Valentich: Víte o nějakém letadle ve výšce pod pět tisíc (stop)?

Robey: Žádné letadlo by tam být nemělo.

V: Já - mám pocit, že vidím něco, co vypadá jako velké letadlo pod pěti tisíci.

R: Jaký typ letadla to je?

V: To nedokážu říct. Jsou to čtyři jasné body, jeví se mi jako přistávací světla… To letadlo právě proletělo nade mnou, ve výšce nejméně tisíc stop ode mě.

R: Rozumím, a je to velké letadlo? Potvrďte.

V: Nelze určit kvůli rychlosti, kterou letí. Je někde kolem nějaké letadlo Air Force?

R: Nablízku nejsou žádná známá letadla.

V: Právě teď se blíží přímo od východu… (dvouvteřinová odmlka) Vypadá to, jakoby se mnou hrálo nějakou hru. Dvakrát nebo třikrát kolem mě proletělo, rychlost nedokážu určit.

R: Rozumím. Jaká je vaše současná výška?

V: Jsem ve výšce čtyři a půl tisíce. Čtyři pět nula nula.

R: Potvrďte, že letadlo nemůžete identifikovat.

V: Potvrzuji.

R: Rozumím. Vydržte.

V: Není to letadlo. Je to… (dvouvteřinové ticho).

R: Můžete to letadlo popsat?

V: Jak letí kolem, má podlouhlý tvar (třívteřinová odmlka). (Nemůžu) identifikovat víc, než (že má takovou rychlost). (Ticho na tři vteřiny.) (Je to) právě teď přede mnou, Melbourne.

A: A jak velký by to mohl být objekt?

V: Zdá se to být nehybné. Teď právě letím souběžně se zemí, a ta věc souběžně se mnou. Má to zelené světlo a je to z nějakého kovu. Jakoby se to všechno lesklo. (Ticho na pět vteřin.) Teď to prostě zmizelo… Tušíte, co jsem to tu měl za letadlo? Je to vojenské letadlo?

R: Potvrďte, že letadlo právě zmizelo.

V: Opakujte.

R: Je letadlo ještě s vámi?

V: (Není to, ah, ani…) (Ticho na dvě vteřiny.) (Teď) se blíží od jihozápadu… Motor se…, se těžce zasekává. Mám to nastaveno na dvacet tři, dvacet čtyři a ta věc - kašle.

R: Rozumím. Kam míříte?

V: Mám v úmyslu, ah, letět na King Island. Ach, Melbourne, to podivné letadlo se nade mnou zase vznáší. (Ticho na dvě vteřiny.) Vznáší se to a není to letadlo. (Sedmnáctivteřinové ticho, stále zapnutý mikrofon snímá neidentifikovaný slyšitelný trhaný zvuk. Konec přepisu.)

Letecká nehoda 1982. Viz také Good 1988, 175-77, Chalker 1998, 964, Haines a Norman 2000, Baker 2000, 248

Jak upozorňují McGaha s Nickellem, různé verze přepisu posledního Valentichova hovoru s řídícím letového provozu se v některých důležitých detailech liší. Například místo věty "(Je to) právě teď přede mnou", jeden zdroj (Chalker 2001, 629) uvádí "Právě teď se to ke mně přibližuje".

Komunikace skončila kolem 19:12.

Důkladné pátrání

Po zmizelé Cessně bylo okamžitě zahájeno důkladné letecké, pozemní i námořní pátrání. Do pátrací akce byl mimo jiné zapojen vojenský letoun Královského australského letectva Lockheed P-3 Orion a osm civilních letadel. Celkem byl prohledán prostor o rozloze přes tisíc mil čtverečních.

Přestože pátrání probíhalo až do 25. října, nebyla ani přes toto úsilí nalezena žádná stopa. Olejová skvrna, objevená dne 22. října asi 18 kilometrů severně od King Islandu, se sice jevila slibně, ale nakonec se nepodařilo prokázat, že by měla se zmizelým Valentichovým letadlem nějakou souvislost.

Úřad pro vyšetřování leteckých nehod tak dospěl v květnu 1982 k závěru, že "příčina zmizení letadla nebyla zjištěna", ale že lze předpokládat, že incident vedl ke smrti pilota.

Až pět let po události byl na ostrově Flinders v Bassově průlivu nalezen uzávěr od přívodu paliva do leteckého motoru. Úřad pro vyšetřování leteckých nehod proto požádal v červenci 1983 výzkumnou laboratoř Královského australského námořnictva, aby prověřila, zda mohl opravdu pocházet z Valentichova letadla a zda ho na ostrov mohlo od místa nehody donést moře. Laboratoř uzávěr skutečně identifikovala jako součástku pocházející z letadla Cessna 182 v sériové řadě, do níž patřil i Valentichův letoun.

Teorie zmizení

K čemu ve vzduchu došlo? Spáchal pilot sebevraždu? Podle lidí i lékařů, kteří ho znali, to byl nesmysl.

Mohl úmyslně inscenovat své zmizení? Této teorii částečně nahrával fakt, že jednomotorová Cessna 182 mohla natankovat palivo i na 800 kilometrů dlouhý let, což bylo dost na to, aby se dostala až na úplný jih Austrálie k mysu Otway - přičemž melbournská policie skutečně obdržela zprávu o záhadném přistání lehkého letounu v blízkosti tohoto mysu, jehož čas navazoval na Valentichovo zmizení.

Dál bylo prokázáno, že Valentich svůj let na King Island různě zdůvodňoval: letovým úřadům sdělil, že tam chce vyzvednout několik kamarádů, současně se ale svým známým zmínil o tom, že tam letí naložit langusty. Jak se ukázalo, ani jeden z těchto důvodů nebyl pravdivý. Navíc neinformoval letiště King Island o tom, že na něm hodlá přistát, což podle standardního postupu měl. 

Další teorie zvažovala možnost, že mladého a nezkušeného pilota zmátl let nad mořem, kdy přestal vnímat horizont, dezorientoval se a převrátil letadlo na záda. Za neznámý objekt pak považoval ve skutečnosti odraz světel vlastního letounu na vodní hladině (stejný jev bývá zmiňován v případě některých nevysvětlených zmizení letadel v proslulém Bermudském trojuhelníku). Tato prostorová dezorientace vedla také k tomu, že se zřítil do moře.

Zaútočili na něj mimozemšťané, případně ho unesli? Napovídal tomu jak záznam hovoru z kokpitu, tak i svědectví některých lidí ze země, kteří potvrzovali, že v době Valentichova zmizení pozorovali na obloze neidentifikovaný létající objekt.

Za UFO byl označován například onen záhadný letoun, který měl přistávat u mysu Otway. Jeden farmář z města Adelaide dokonce tvrdil, že viděl na nebi talíř o minimálně třicetimetrovém průměru. Trup Cessny byl prý zaklesnutý do jeho boku a unikal z něj olej. Australské ministerstvo dopravy ale bylo k této verzi od začátku skeptické (zmínka o oleji totiž napovídala, že farmář spíš reaguje na to, co si o zmizelém letadle načetl).

Stal se Valentich obětí leteckých pašeráků drog, kteří ho sestřelili, když se ocitl poblíž jejich letadla s kontrabandem? Teorií se objevilo hodně, žádná z nich ale nevysvětlovala beze zbytku ani zmizení, ani záhadný světélkující objekt.

McGaha a Nickell, jejichž teorie je zatím zřejmě poslední, jež se pokouší tuto záhadu rozluštit, se proto po prostudování přepisu záznamu zaměřili hlouběji na Valentichovu osobnost. "Abychom pochopili, co se stalo, museli jsme se nejdřív blíž podívat na to, co byl Fred Valentich zač," uvedli oba badatelé. 

Neukázněný a s vírou v UFO

Fred Valentich byl dvacetiletý nezkušený začátečník. Nalétáno měl pouhých 150 hodin a v letu podle přístrojů absolvoval dokonce jen čtyři hodiny výcviku. Létat v noci tedy směl, ale jen za takové viditelnosti a za takových podmínek, aby se mohl orientovat výhledem z kokpitu. K letu čistě podle přístrojů ho jeho zkoušky neopravňovaly.

Navíc nebyl právě vzorný pilot: dvakrát se ucházel o přijetí do Královského australského letectva (RAAF), ale neuspěl z důvodu nedostatečné kvalifikace. Poté, co získal licenci pro soukromé létání, se snažil dálkově absolvovat kursy pro získání licence obchodního pilota, ale měl špatný prospěch. Celkem pět zkoušek se mu nepodařilo složit ani na podruhé, z toho tři pouhý měsíc před osudovým letem.

Také byl několikrát trestán kvůli mimořádným leteckým událostem, které ve vzduchu způsobil. Jednou vlétl do bezletové zóny nad Sydney a dvakrát úmyslně vletěl naslepo do mraků, za což mu hrozilo trestní stíhání. Dá se tak říci, že si o nějakou nehodu už dlouho koledoval.

Aby toho nebylo málo, byl mladý pilot hluboce zaujat fenoménem UFO a doma si schovával spoustu novinových i časopisových článků na toto téma. Jeho otec později uvedl, že se mu syn začátkem roku 1978 svěřil s vlastním pozorováním neidentifikovaných létajících objektů a uvedl, že létají velmi rychle. Také se prý strachoval o to, co by se mohlo stát, kdyby na nás takové domnělé mimozemské těleso někdy zaútočilo.

"Jak uvidíme, k Valentichově smrti mohla přispět právě jeho hluboká víra v létající talíře - ale úplně jinak, než jak si to fanoušci UFO představují," uvedli McGaha s Nickellem.

Co ve skutečnosti viděl?

Oba badatelé pak připomněli, že Valentich lhal o důvodech svého letu: žádní přátelé na něj na King Islandu nečekali a langusty tam také neměl nakládat. Proč si ale vymýšlel? Možným vysvětlením je podle McGahy s Nickellem to, že se rozhodl znovu pátrat po UFO, ale aby nepřipadal svému okolí divný, vymluvil se na věrohodnější záminku. 

Snaha objevit UFO se mohla promítnout do jeho psychiky: Jako "pravý věřící" měl zřejmě sklony k tomu považovat za UFO každou neobvyklost, s jakou se při letu setká.

Takže co mladý pilot vlastně viděl? Čtyři jasná světla, která (jak sám později připustil, mylně) považoval za "přistávací světla letadla". Byla nad ním a až na jeho vlastní pohyb se zdálo, že se "jen vznášejí". Potom Valentich dvakrát - a podle obou badatelů zcela správně - prohlásil, že to není letadlo.

K objasnění záhady si McGaha a Nickell vzali na pomoc počítačový program, který jim ukázal postavení hvězd na noční obloze, jak byly vidět v danou dobu onoho dne na místě Valentichova letu. A podle tohoto programu představovaly ony čtyři jasně zářící body následující planety: Venuše (která v té době zářila nejjasněji), Merkur, Mars a jasně zářící hvězda Antares. Tato čtyři světla vytvářela na noční obloze obrazec ve tvaru protáhlého kosočtverce a při známém sklonu opticky propojovat výrazné body mohla být snadno považována za letadlo nebo UFO. Podlouhlý tvar připomínající diamant odpovídal i Valentichovým poznámkám o tom, že právě takový tvar vidí. 

Pokud jde o jeho další popis údajného letícího objektu, který se mu jevil jako "kovový" nebo "lesklý", tady mladého pilota podle obou badatelů ošálila psychika. Podobně, jako si podvědomě propojil body, vyplnil také oblast mezi nimi, takže se mu jevila jako pevná, možná dokonce "kovová". "Musíme si uvědomit, že byl zmatený z toho, co vidí," uvádějí oba autoři. 

A co ono "zelené světlo", jímž záhadný objekt podle Valenticha disponoval? I to prý souviselo s pilotovým zmatením. "Připomeňme si, že při prvním popisu záhadného objektu mluvil jen o čtyřech jasných bílých světlech, o zeleném se v tu chvíli nezmiňoval. Ve skutečnosti nešlo o nic jiného, než o vlastní navigační světlo Cessny na jejím pravoboku. Jeho odraz na čelním skle nebo i světlo samo si mohl pilot snadno promítnout do neidentifikovaného tělesa, které pozoroval," tvrdí McGaha a Nickell.

Propojení světel Valentichova letadla s jasně zářící čtveřicí hvězd mohlo zmást i pozorovatele na zemi a vést k pozdějším svědectvím o tom, že Cessna byla zanořená do létajícího objektu.

Pilota zmýlil horizont

Zbývá vysvětlit ony záhadné pohyby objektu, které pilot údajně pozoroval. Podle obou autorů je to jednoduché: pokud šlo skutečně o čtveřici nebeských těles, nepohybovala se ve vztahu k letadlu ani k rovině, ale naopak - letadlo se pohybovalo ve vztahu k nim. 

"V přepisu jsou skutečně důkazy, že tomu tak je. Poté, co nad ním UFO zdánlivě opakovaně proletělo, Valentich uvedl: ´Teď právě letím souběžně se zemí, a ta věc souběžně se mnou.´ Na tom vidíme, co se s nezkušeným pilotem opravdu dělo. Rozptýlilo ho UFO, a proto se nechal zmást iluzí šikmého horizontu. Ta může nastat, když slunce zapadne, ale stále ještě osvětluje spodní část obzoru, zatímco zbytek přirozeně postupně potemní. Toto nerovnovážné osvětlení někdy způsobí, že pilot vnímá jako horizont šikmou plochu vytvořenou rozhraním světla a tmy, popřípadě pásem mraků nad zemí - takže při snaze vyrovnat křídla souběžně se zemí letadlo nevědomky nakloní, a tím ho uvede do spirálovitého klesání, zpočátku pomalého, ale postupně se zvyšující se rychlostí," jsou přesvědčeni Mcgaha a Nickell. 

"V té nejkritičtější chvíli, kdy měl být plně soustředěný a věnovat maximální pozornost přístrojům, zaměstnal bohužel mysl mladého muže nesmírně rušivý podnět. Místo, aby se věnoval pilotáži, vzrušeně sledoval údajné UFO a referoval o něm. Tím bylo okamžitě zaděláno na katastrofu. Podlehl prostorové dezorientaci a svedl letadlo do smrtelné vývrtky," dodávají.

Podle obou badatelů to potvrzují i pilotova další slova o tom, že se mu těžce zasekává motor. Odstředivá síla ve zužující se vývrtce totiž vedla k nárůstu přetížení, což mělo za následek snížení průtoku paliva - a tedy zadrhávání motoru. 

"UFO, které viděl Fred Valentich, můžeme tímto považovat za odhalené. A s hrůzou sledovat, jak se mladý muž - dezorientovaný a zmatený - neočekávaně propadl do spirály, která ho dovedla až k jeho smrti," uzavřeli oba výzkumníci své pátrání.

Akční letáky