Graham Young se narodil 7. září 1947 do vážené londýnské rodiny. Matka brzy po porodu zemřela a chlapce v prvních letech života vychovávala teta. Když si otec našel novou ženu, vzal Grahama opět k sobě a s ním i jeho sestru Winifred. Na syna byl pyšný: Graham prospíval s vyznamenáním a byl přijat na gymnázium, kde rovněž platil za pilného studenta. Učitelé si všimli jeho neobvyklé záliby o chemii a předpovídali mu úspěšnou vědeckou dráhu.

Počátkem roku 1961 se Grahamově nevlastní matce Molly udělalo nevolno. Zrvracení a průjmy doprovázely neskutečné bolesti břicha, jejichž původ zůstal neznámý. Podobné obtíže brzy zaznamenal i Grahamův otec a občasné nevolnosti stíhaly i sestru. Jednoho listopadového rána Graham uvařil sestře čaj, ta ho však hned po prvním doušku vylila, protože chutnal odporně kysele. Když pak o hodinu později usedla do vlaku, začala trpět halucinacemi a musela být převezena do nemocnice. Lékaři konstatovali otravu rulíkem zlomocným, nikdo ovšem netušil, jak se tato bylina mohla do dívčina těla dostat.

O Velikonocích následujícího roku Grahamova nevlastní matka zemřela. Krátce předtím byl hospitalizován i otec, u něhož byla zjištěna otrava antimonem. "Ještě jedna taková dávka, a byl byste mrtev," řekl mu doktor.

O Grahamově vášni pro chemické látky věděly dvě osoby - jednou byla teta, u které Graham strávil první roky života, druhou pak jeho učitel chemie. Ten v chlapcově lavici našel několik lahviček s jedy a alarmoval policii. O svém podezření promluvila i tetička. Graham se k pokusům o vraždu přiznal a putoval na psychiatrickou kliniku pro delikventy, kde strávil devět let.

V roce 1970 místní psychiatr doporučil Grahamovo propuštění. Ve zprávě uvedl, že "pacient už není posedlý jedy ani násilím a nepředstavuje pro společnost nebezpečí". Lékaři nicméně očividně něco ve své práci zanedbali, protože jim uniklo, že mladý Graham během svého pobytu v ústavu nastudoval hromadu knih o účincích jedů a z listů vavřínu v ústavní zahradě si dokázal opatřit výtažky kyanidu. Těmi pak zabil jednoho z pacientů, Johna Berridgeho.

Graham byl přesto roku 1971 propuštěn na svobodu jako vyléčený a našel si místo v Laboratoři Johna Hadlanda v Bovingdonu. Platil zde za vysoce inteligentního a přátelského pracovníka, který rád vaří svým kolegům čaj. Bohužel, dva z nich zaplatili za šálek čaje životem, přičemž oba zemřeli pozvolna a v ukrutných mukách. Na vině bylo thallium, které ve Velké Británii žádný travič dosud nepoužil.

V listopadu téhož roku byl Graham zatčen. Při domovní prohlídce v jeho bytě našla policie deník, do kterého si zapisoval veškeré podrobnosti o svých drastických experimentech. Se žádnou obětí necítil slitování, nikdy neprojevil kapku lítosti. Travičství považoval za čistě vědecký výzkum. Dokonce byl hrdý na to, že jako první vrah v historii Spojeného Království zabíjel thalliem.

Ve vězení Graham začal trpět paranoidní představou, že ho někdo ze spoluvězňů otráví. Vzhledem k jeho předčasné smrti v necelých 43 letech je možné, že se tak nakonec opravdu stalo. Oficiální příčinou úmrtí však bylo srdeční selhání.