Zdroj: koláž dotyk.cz
Smrt Ladislava Pohrobka: Vykazoval příznaky moru, ale měl nemoc běžnou i dnes
Korunován na krále byl dva měsíce po svém narození. Neoficiálně. Na trůn usedl o čtyři roky později. Ladislav Pohrobek získal své příjmení nešťastně, a jako by mu kvůli tomu nad hlavou visela pochmurná kletba, umírá v pouhých 17 letech. Příčina smrti vyšla najevo až po 528 letech.
Králem ve dvou měsících
Otec Albrecht II. byl český, uherský a německý král, jenž skonal čtyři měsíce před narozením syna Ladislava. Tím získal Ladislav přezdívku Pohrobek, tedy dítě, které se narodilo po smrti svého otce. Ač přímý následník trůnu, jako batole z logického hlediska nedokázal vládnout zemi, a vlády se ujal zemský sněm.
Jeho matka Alžběta Lucemburská se bála, že by sněm na trůn dosadil někoho jiného, a snažila se prosadit dědická práva. Dokonce svou dvorní dámu přesvědčila, aby ukradla svatoštěpánskou uherskou korunu, a syna 15. května 1440, tedy v jeho dvou měsících neoficiálně korunovala na krále. Na trůn byl i přes Alžbětiny protesty o následnictví dosazen polský král Vladislav III. Alžběta 19. prosince 1442 nečekaně zemřela a výchovy budoucího krále se ujal jeho strýc Fridrich III. Habsburský.
Vladislav III. Jagellonský umírá o čtyři roky později, a uherský sněm chtěl ve funkci krále vidět jeho syna Albrechta. Ten však kvůli špatným poměrům v Česku korunu odmítl, sněm se tedy konečně rozhodl, že se novým panovníkem stane teprve čtyřletý Ladislav a do jeho plnoletosti se bude o království starat Jan Hunyadi.
V roce 1453 je Ladislav zvolen i českým králem. Své pozice si ale dlouho neužil, a to jak kvůli nadcházející nemoci, tak kontroverznímu rozhodnutí, jímž si popudil celý uherský národ.
Roku 1457 se Ladislav rozhodl popravit syna Jan Hunyadiho Ladislava. Trest smrti si vysloužil zavražděným králova příbuzného Ulricha Celjského. Otec Jan je královým verdiktem zcela znechucen a k nenávisti podnítil celé Uhry. Král tedy uprchl do Prahy.
Mor, otrava, nebo něco jiného?
Jakožto téměř plnoletému byl Ladislavovi doporučován sňatek, jednak k umocnění pozice, jednak ke zplození příštího následníka trůnu. Vyvolenou se měla stát francouzská princezna Magdalena, dcera krále Karla VII. Jeden druhého nikdy neviděl, ale o Magdaleně se široko daleko tradovalo, že je inteligentní a krásná. Ladislav vyslal do Francie sedmi set členné poselstvo, které mělo jeho jménem požádat Magdalenu o ruku a přivést ji do Čech.
Tehdy král onemocněl. Jeho stav byl prvně přisuzován lehkému nachlazení, jenže Ladislav si stěžoval na úmorné bolesti hlavy a křeče v břiše, zcela neobvyklé symptomy obyčejného nachlazení. Přípravy svatby byly mezitím v plném proudu, Ladislav se jim kvůli svému stále zhoršujícímu stavu nemohl věnovat a na poslední tři dny svého života se odebral do svých komnat.
Kromě již zmíněných problémů se mu dva dny před smrtí na kůži objevily dvě zduřelé boule a údajně i černé fleky. Tím vznikly různé dohady, že se Ladislav nakazil morem, což je ale nemožné, jelikož přítomnost této infekční nemoci by vyvolala epidemii, a Ladislav byl jediný nemocný.
Ke svatbě nakonec nedošlo. Ladislav nečekaně umírá 23. listopadu 1457. Dlouho se spekulovalo, že kromě nakažení bakterií způsobující mor nechal jeho nástupce Jiří z Poděbrad mladého panovníka otrávit. Až v roce 1985 vyšla pravda najevo; po podrobném zkoumání králových ostatků antropolog MUDr. Emanuel Vlček určil jako příčinu smrti leukémii, jíž měl Ladislav trpět od narození. Vysvětlovalo by to nejenom zduřelé boule a bolesti břicha, ale i fleky na kůži.
