"Vyšli jsme státu vstříc," prohlásil na dnešní tiskové konferenci Svazu provozovatelů venkovní reklamy jeho předseda Marek Pavlas. "Jsme pevně přesvědčeni, že současná novela zákona o pozemních klomunikacích je protiústavní a že naše ústavní stížnost bude úspěšná. Současný stav považujeme za přechodný. Když plochy nedemontujeme, abychom je za čas montovali zpátky, šetříme státní náklady, protože by to stálo desítky milionů, které bychom pak požadovali."

Ne všichni ale sdílejí postoj svazu. Například JCDecaux své klienty dopředu upozornila na odstraňování poutačů a smlouvy s inzerenty ukončila k 31. srpnu, řekl Dotyku.cz generální ředitel firmy Pavel Slabý. Jde o necelou stovku billboardů.

Novela zákona o pozemních komunikacích, přijatá v roce 2012, zakazuje bilboardy u dálnic a silnic 1. třídy v takzvaném ochranném pásmu do vzdálenosti 250 metrů od vozovky. Podle svazu se tento zákaz týká víc než tři tisíc billboardů z celkového počtu zhruba 25 tisíc ploch v Česku. Ministerstvo dopravy dál trvá na jejich faktickém odstranění.

"Stát zakazuje, ale neřeší"

"Stav venkovní reklamy v Česku se nám nelíbí, ale není to důsledek špatné legislativy. Stavební zákon dává státu dostatečné prostředky, aby venkovní reklamu reguloval, ale stát je neumí využívat," tvrdí Pavlas.

Podle něj proto došlo na některých místech k "přemnožení venkovní reklamy" a "billboardovému smogu", protože na tato místa bylo vydáno víc povolení, než unesou. Dalším problémem je podle Pavlase velké množství nelegálních billboardů instalovaných bez povolení, které stát neodstraňuje.

"Jen od ledna 2016 do června 2016 jsme podali na ministerstvo dopravy 101 žádostí o jejich odstranění včetně informací o přesném umístění. Nedostali jsme ale jedinou odpověď. Tato nelegální zařízení stojí do dnešního dne, nesplňují bezpečnostní předpisy a jsou aktéry jedné až dvou smrtelných nehod ročně. Stát místo toho, aby řešil tyto excesy, změnil zákon, a to způsobem, který považujeme za nešťastný, protiústavní a hloupý. To není cesta, jakou by měl jít,“ uvedl Marek Pavlas, který je také šéfem společnosti BigBoard.

Podle něj by stát měl vyčkat na stanovisko Ústavního soudu nebo obdobné mezinárodní instituce. "Stát má právo měnit podmínky nějakého podnikání, ale nesmí to dělat uprostřed hry," tvrdí Pavlas. "Podmínky se mohou měnit po skončení zápasu, ne v průběhu. Máme smlouvy, které jsou ještě v platnosti, nyní nám stát přikazuje, ať schválené a povolené plochy na vlastní náklady odstraníme, a to bez jakékoli náhrady. To je de facto vyvlastnění, pro které neexistuje zákonný důvod."

Vlajky, kterými svaz billbardy u dálnic a silnic 1. třídy překryl, jsou prý řešením, jak vyhovět liteře zákona. "Zákon od pozítří platí, musíme se mu podřídit, takže jsme zakryli komerční motiv nekomerčním motivem. Z reklamního zařízení děláme nosič státní vlajky, od 1. září tam tedy reklamní zařízení není," řekl Pavlas.

Motiv vlajky svaz podle něj použil i proto, že je to určitý symbol a cesta, jak na problém upozornit veřejnost. "Teprve, když jsme udělali tento krok, začala se média zajímat o to, oč nám jde," řekl Pavlas. "Vlajku jsme použili proto, že se nám nelíbí, jak je pošlapávána ústava a jak stát neustále utahuje podmínky pro podnikání," dodal. Svaz proto podle něj spustil iniciativu Vlajky 2017, která zahrnuje i stejnojmenný web, kde vysvětluje své stanovisko.

Přijde zřejmě i arbitráž

Podle Pavlase se žádný člen svazu nechce kvůli novele zákona o pozemních komunikacích obracet na mezinárodní arbitráž, ale tento krok zvažují údajně jiné billboardové společnosti, které členy svazu nejsou.

"Podle našich informací chce řešit tento problém mezinárodní arbitráží bilboardová společnost s americkým kapitálem ACE Media Ventures. Nabízeli jsme jejím zástupcům možnost komunikovat společné stanovisko, ale odmítli s tím, že se chtějí plně soustředit právě na arbitráž. Vzhledem k dohodě mezi Českem a Spojenými státy o vzájemné ochraně investic jsem přesvědčen, že jejich případná arbitráž bude úspěšná a že může jít až o miliardu korun," tvrdí Pavlas (zástupce ACE Media Ventures se redakci Dotyk.cz nepodařilo zastihnout).

Na tiskové konferenci svazu vystoupil i právník František Korbel, který se věnuje ústavnímu právu. Podle něj stát novelou zákona o pozemních komunikacích zakazuje, co dříve za určitých podmínek povolil, čímž zasahuje do uzavřených smluv.

"Je otázka, zda je tento krok komfortní z hlediska ústavního práva podnikat a z hlediska ústavního práva vlastnit majetek. Kdyby se měly billboardy bourat, jde o vyvlastnění, a tedy o zásah do ústavního práva," prohlásil Korbel.

Podle něj navíc novela může narušovat konkurenční prostředí. "Pokud stát zakáže některým konkurentům podnikat, podpoří to konkurenty těch, kteří byli zákonem dotčeni. Je tedy otázkou, zda nejde o veřejnou podporu konkurentů firem, které podnikají v oblasti venkovní reklamy u silnic a dálnic," řekl Korbel, který také připustil možnost mezinárodních arbitráží. "Stát novelou zakázal podnikání, které bylo dřív povoleno, a to i zahraničním firmám, protože některé billboardové společnosti mají zahraniční vlastníky," dodal Korbel.

Na námitku, že po roce 2012 už nejsou na stavbu žádného billboardu u dálnice nebo sinice 1. třídy vydávána povolení na dobu delší než pět let, zástupci svazu odpověděli, že zákaz se týká i ploch postavených před tímto termínem, které měly povolení i na dobu neurčitou.

"Chceme rakouský model"

Podle Pavlase chce svaz v Česku pro billboardy takzvaný rakouský model, který je podle něj založen na následujících pravidlech: nepovolená zařízení se rychle a jednoduše odstraňují. Legální billboardy jsou povoleny tak, aby se v lokalitách neobjevovaly v nadměrném počtu, což je v Česku situace například na pražském výjezdu na dálnici D1. V případě, že je nadměrný počet ploch povolen, se dá regulovat a snížit. Odstraněny by měly být i billboardy umístěné v místech s velkou nehodovostí, kde se řidič musí soustředit na řízení, a dále v místech, kde je hodnotný výhled do krajiny. Určitý podíl billboardů může sloužit informačnímu obsahu a veřejnému zájmu.

Jako příklad vhodné regulace zmínil i nové pražské stavební předpisy, které podle něj pomohou snížit nežádoucí "bilboardový smog".

"Nelíbí se nám ale plošný zákaz a znevýhodnění jedné skupiny před jinou," uvedl Pavlas.

Klasické ochranné pásmo pro všechny stavby kolem dálnic (území, v němž nesmí stavba z bezpečnostních důvodů stát) podle něj tvoří sto metrů. Jen pro billboardy zavádí novela zákona o pozemních komunikacích ochranné pásmo 250 metrů. "Je to snaha billboardy vymýtit. Ve vzdálenosti 250 metrů už není vidět žádný nosič. To není regulace, to je likvidace," řekl Pavlas, podle nějž by měl stát počkat se zákazem billboardů až na verdikt Ústavního soudu.

Pavlas také citoval takzvanou mapu bezpečnosti Ústředního automotoklubu, podle níž jsou dálnice nejbezpečnější komunikace. "U dálnic je nejvíc billboardů, a přitom jsou jako komunikace nejbezpečnější. Pochopil bych, kdyby stát chtěl zakázat bilboardy u Horní Dolní, ale proč je zakazují tam, kde prokazatelně nikoho neohrožují?"

Už kvůli přechozí novele zákona o pozemních komunikacích prý provozovatelé legálních billboardů u dálnic a silnic 1. třídy vybavili v letech 2000 až 2008 tyto plochy na vlastní náklady svodidly. "Za posledních deset let nedošlo k jediné smrtelné nehodě s takto vybaveným billboardem," tvrdil Pavlas.

Ministerstvo postoj nemění

Pavlas se ve středu 30. srpna setkal s ministrem dopravy Danem Ťokem (nominovaným za Hnutí Ano), schůzka ale nepřinesla žádný posun. "Jestliže byl billboard povolen a umístěn jako reklamní zařízení, tak jestli na něj dám českou vlajku, státní symbol nebo třeba plakát s růžovými prasátky, je to pořád reklama, i když nemá reklamní obsah," uvedl po setkání Ťok, který se odvolal i na posudek právního oddělení ministerstva.

Dodal, že věří i tomu, že zákon nařizující odstranění billboardů obstojí i před Ústavním soudem, na který se kvůli možnému rozporu novely zákona s ústavními právy na ochranu majetku obrátila skupina 17 senátorů. Pokud by se ale ukázal opak, muselo by ministerstvo pasáže zákona upravit.

"Když jsem skládal jako ministr přísahu, tak jsem přísahal na to, že budu dodržovat zákony této země, a dodržovat je budu. Pokud ústavní stížnost na nynější zákon uspěje, tak se jí nebudeme v žádném případě nijak příčit a upravíme zákon. Ale chtěl bych upozornit, že až vyhlášením takového rozsudku by se měnil zákon, nikdy se nemění retrospektivně. Vyhrožování, že způsobíme škodu, je tedy na hraně. Já si myslím, že to není věc, kterou bychom měli vyhrožovat občanům," řekl Ťok, pro nějž se tím pádem podle jeho vyjádření nic nemění.

"Trošku mě mrzí, že v této věci ta billboardová lobby dělá trik proti zákonům a chtějí, abych já jim k tomu svítil. Já to udělat nemůžu a nebudu. Měli pět let na to, aby se na takovouto situaci mohli připravit, proč teda vyvolali pocit urgentnosti a nezbytnosti na poslední chvíli? Jestli měli pocit, že je to protiústavní, tak jsme to mohli v klidu řešit poslední rok nebo poslední dva roky. Já mám pocit, že je to takový okamžitý nápad, jak si prodloužit dobu, kdy mohou ještě používat reklamní plochy," tvrdí ministr dopravy.

Na 1. září je podle něj svolána koordinační schůzka ministerstva dopravy s Ředitelstvím silnic a dálnic a se Silničně správním úřadem. "Potvrdíme si jednotlivé postupy a začneme konat," uzavírá ministr.